Verdiho nejosobnější vyznání lásky dámě s kaméliemi...
Slovo k příběhu opery: Do salónu proslulé kurtizány Violetty Valéry je uveden Alfredo Germont, který je do této pařížské femme fatale dávno zamilován. Jako vyznání lásky od ní dostává květ kamélie. Alfredo s Violettou žijí již tři měsíce společně na venkově poblíž Paříže. V Alfredově nepřítomnosti navštíví Violettu jeho otec Giorgio Germont a žádá dívku, aby svého milence opustila. Jeho prosba, aby touto obětí vykoupila štěstí Alfredovy sestry – kterou opustí snoubenec, když Alfredo pošpiní čest rodiny dalším soužitím se „zbloudilou“ ženou – souchotinami nemocnou Violettou otřese tak, že Germontovi přislíbí vzdát se své poslední, opravdové lásky... Zoufalý Alfredo spěchá za Violettou. Violetta přichází do nevázané karetní společnosti u Flory Bervoix s bývalým milencem, baronem Doupholem. Alfredo se divoce věnuje hře a nakonec urážlivě – přede všemi – hodí Violettě pod nohy peníze, které vyhrál. V herně se objevuje i otec Germont a sdílí s Violettou její pokoření. Žárlivý baron Douphol vyzývá Alfreda na souboj. Jedinou útěchou smrtelně choré Violetty – jež stále miluje Alfreda - je dopis, v němž jí starý Germont sděluje, že po souboji s baronem Alfredo uprchl do ciziny, nicméně slibuje, že se k Violettě vrátí. Jeho návrat skutečně znamená poslední okamžiky Violettina pozemského štěstí...