Balet Extra #4

The circus of life / Cirkus života
Choreografie: Sebastiano Mazzia
Kostýmy: Pavel Knolle
Scéna: Sebastiano Mazzia
Light design: Petr Baštýř, Sebastiano Mazzia
Text: Sebastiano Mazzia a Maddalena Rossi

Tančí:
Shino Fujii, Mai Iwamoto, Sophie Debou, Petronela Bogdan, Tereza Szentpéteryová, Paolo Terranova, František Vlček, William Steers, Zuzana Sadovská, Zdenka Lapicová

Je život kruh nebo spíše cirkus?
Jak často se nám v životě podaří být sám sebou a jak často jsme nuceni nosit masku a jednat tak, jak to od nás vyžaduje společnost? Jsme schopni být tím, kým bychom skutečně chtěli být? Když pomineme dětství a starší věk, je opravdu těžké naplnit svou skutečnou osobnost a být k sobě zcela upřímní, takže se snažíme přizpůsobit tím, že nosíme masku a ukazujeme jen tu část sebe, o které víme, že ji společnost schvaluje ...
„Cirkus života“, který je inspirovaný slavným citátem Luigiho Pirandella: „Na vlastní účet poznáte, že na dlouhé cestě životem potkáte mnoho masek a málo tváří,“ je usilovnou snahou vytvořit ze života vlastní mistrovské dílo, i když jsme mnohdy jen sochou a společnost je sochařem, který nás tvaruje podle svých představ.

One voice / Jeden hlas
Choreografie: Sophie Debou
Kostýmy: Sophie Debou, Pavel Knolle
Scéna: Sophie Debou
Light design: Petr Baštýř, Sophie Debou

Tančí:
Duet: František Vlček, Barbora Coufalová
Dále tančí: William Steers, Tereza Szentpéteryová, Jana Pelcová, Sebastiano Mazzia

Choreografie o rozdělení a sjednocení ve světě. Všichni si vždycky najdeme důvod, abychom se navzájem odcizili kvůli rozdílům, ale nakonec bychom měli držet při sobě, protože jenom tak můžeme udělat svět lepším. Myslím, že tanec je jednou z věcí, které nás všechny spojují, a chci ukázat, jak nám všem jednoduše přináší radost, jakmile zapomeneme na to, jak se od sebe všichni lišíme.
 

奇道 (Kidou)
Choreografie: Shino Fujii
Scéna a kostýmy: Shino Fujii
Light design: Petr Baštýř, Shino Fujii

Tančí: Mai Iwamoto, Shino Fujii

Střídání domovů, zemí, a dokonce i kontinentů je jedním z mnoha úskalí, se kterými se umělci musí vyrovnat. Osobní růst však začíná bolestí. Každá výzva vás něčemu naučí, ale všechna místa, která jste milovali, vám zůstanou navždy.
 

The Sun and the Erection / Slunce a erekce
Choreografie: Hiroto Yamaguchi
Kostýmy: Hiroto Yamaguchi
Light design: Petr Baštýř, Hiroto Yamaguchi

Tančí: František Vlček, Paolo Terranova

Tato choreografie je příběhem o duši, která pod sluncem zápasí o život. 

Přes přechod
Tančí: Tereza Szentpéteryová
Scéna a kostýmy: Tereza Szentpéteryová
Light design: Petr Baštýř, Tereza Szentpéteryová

Tančí:
Sophie Debou, Jana Pelcová, Jana Zenkerová, Paolo Terranova, William Steers, František Vlček

Wait! Počkej! Co tě přiměje zpomalit? Čím se necháš zastavit? Až řeknu teď, pospíchej. Na druhou stranu. Přes přechod.
 

Pastva / Feed
Choreografie: František Vlček
Asistent choreografie: Paolo Terranova
Scénografie / animace projekcí: František Vlček
Kostýmy: František Vlček
Light design: Petr Baštýř, František Vlček

Tančí:
Tereza Szentpéteryová, Sophie Debou, Mai Iwamoto, Shino Fujii, Sebastiano Mazzia, William Steers, Hiroto Yamaguchi

Barvité možnosti sociálních sítí daly lidem prostor ukazovat se a vydělávat na svých zálibách. Jde však skutečně o upřímné sdílení naší vášně? Jsme pod neustálým tlakem vjemů, které nám chaotické sítě vnucují. A ve snaze prosazení své individuality přicházíme o živý kontakt s okolím a s tím, co nás naplňuje. Možná… to zas chce vnímat také to, co je v nás všech.
 

Útěk
Choreografie: Jana Pelcová
Kostýmy: Jana Pelcová, Pavel Knolle
Light design: Petr Baštýř, Jana Pelcová

Tančí:
Jana Pelcová, Sophie Debou, František Vlček

„Jsme spolu – nakrátko či nadlouho, kdo ví?? Jsme spolu a to stačí.“
E. M. Remarque

Vězni v nacistickém táboře žijí s neutuchajícím strachem a každodenně bojují o svůj holý život. Je to místo beznaděje, zla a smrti…
Na takovém místě nechceme žít, psát naši budoucnost ani náš osud. Právě proto se vězni pokusí z pekla na zemi utéct. Je takový čin vůbec reálný? Podaří se jim to? A pokud ano, dokáží vést normální život a smířit se s minulostí?
 

You speak arabic to me / Už ti nerozumím
Choreografie: Sebastiano Mazzia
Kostýmy: Sebastiano Mazzia and Shino Fujii
Scéna: Sebastiano Mazzia
Light design: Petr Baštýř, Sebastiano Mazzia

Tančí: Sebastiano Mazzia, Shino Fujii


Nespokojenost ve vztahu se příliš dlouho skrývala a změnila se v mlčení. Mlčení nepříjemné, ale stále pohodlnější, než přímý kontakt tváří v tvář.
Je snadnější skrývat nepříjemnosti a hledat útočiště ve vnitřních dialozích: je snadnější potlačit hněv, potlačit smutek a melancholii, potlačit upřímnost a prohlásit, že tak „je to v pořádku“, i když kdesi hluboko uvnitř víme, že to „v pořádku“ není. Řešíme to tak, že se uzavřeme do ticha, avšak naše myšlenky putují i v tomto tichu, a kdybychom se je pokusili spojit, všimli bychom si, jak daleko už se jedna od druhé vzdálily. Potom je jedinou možností drsná konfrontace. Křičíme jeden na druhého, k čemu jsme ve svých myšlenkách dospěli, poté co jsme skryli, z čeho jsme vycházeli: slova našeho partnera nám znějí nesrozumitelně, znějí nám jako arabština, cizí jazyk, kterému nerozumíte. Nic už nedává smysl: jejich slova nedávají smysl vám a vaše jim, smysl nedává křik, ani hledání poslední kapky citu, a nakonec ani samotná hádka.
Poslední vlak, který mohl zachránit náš vztah, odjel v naprostém tichu, a my se ho zoufale snažíme zastavit tím, že za ním křičíme.
 

2SEZÓNY/ 2SEASONS
Choreografie: Zdeněk Mládek
Kostýmy: Pavel Knolle, Zdeněk Mládek
Scéna: Zdeněk Mládek
Light design: Petr Baštýř, Zdeněk Mládek

Tančí:
Petronela Bogdan, Barbora Coufalová, Sophie Debou, Shino Fujii, Mai Iwamoto, Aurora Kubelíková, Jana Pelcová, Tereza Szentpéteryová, Jana Zenkerová, Sebastiano Mazzia, William Steers, Paolo Terranova, František Vlček, Hiroto Yamaguchi

„Na jedné straně chci poukázat na skutečnost, jak je v poslední době taneční (a potažmo celý divadelní) svět hrozně křehký a zranitelný, na fakt, že z různých důvodů je zde reálná hrozba vše zavřít, ze dne na den, bez možnosti se naživo prezentovat a zůstat tím pádem zcela paralyzován. Na straně druhé to zároveň ukazuje na silnou vůli vytrvat a vyčkávat na znovuotevření...často doslova na znovuzrození z popela.
Živé umění potřebuje diváky, potřebuje vás, vaši fyzickou přítomnost!
Děkujeme za každého z vás.“