Homér: Iliás

/ z cyklu Ke kořenům

Jiří Šesták

Homér: Iliás / z cyklu Ke kořenům znovuobjevující pramy evropské vzdělanosti

Téměř všichni, kteří jsme prošli školou, jsme slyšeli jméno Homér. Velmi mnoho z nás i víme, že je to jméno nejstaršího známého řeckého básníka, jemuž se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia. Možná i řada z nás ví, že Homérova podoba není známa a že byl údajně slepý. Avšak zcela není mnoho lidí, kteří jedno ze základních děl lidské kultury četli. Díla jehož základní téma vlastně známe – boj slavných mužů starověkého Řecka u hradeb města Tróje o symbolické potrestání únosu nejkrásnější ženy Heleny trójským princem Paridem. Dobytí tohoto města a svízelný návrat jednoho z vítězů této války domů – Odyssea. Možná jsme toto veršované veledílo jsme se i snažili číst, málokomu se to však podařilo. Když si jej však čteme z vlastní zvídavosti, s dostatkem času a vnitřního soustředění, objevíme v něm bohatství příběhů bohů i lidí, jejich sporů, leckdy nám povědomých, neboť rezonují po celá další tisíciletí v literatuře i ve výtvarném umění. Objevíme v něm mnoho povědomých jmen, situací i bohatství jazyka. A objevíme v něm i zachycenou moudrost doby, ze které měla vyrůst neopakovatelná řecká a římská kultura, jeden z pilířů naší civilizace. Je bezpochyby zajímavé a udivující, že v době vzniku tohoto eposu, tedy zřejmě v 8 st. př.n.l., začíná vznikat zásadní text druhého z pilířů evropské a světové kultury – Starý zákon. U tohoto textu všechny autory neznáme, protože vznikal čtyři sta let.

Představení je uváděno v překladu Rudolfa Mertlíka /1980/
Výběr textů – Jiří Šesták
Text čtou – Lenka Šestáková a Jiří Šesták
První uvedení 27.3.2019

 

Účinkovali

Bude doplněno.

U Iliady a Odyssei věříme v autorství jednoho muže, slepého básníka Homéra. Vzpomínku na jeho život, spíše legendu, zaznamenal až o tři sta let později v 5. století př.n.l jiný z řeckých géniů – Hérodotos. Všechna starověká vyobrazení se neopírají o skutečnost, na základě domnělého významu jeho jména jej představují většinou jako slepého starce. Pokud se vůbec jedná o historickou osobu, potom působil mezi léty 800 až 700 př. n. l . Proti obvyklé představě Homéra jako slepého a chudého putujícího pěvce mluví důkladná znalost horní aristokratické vrstvy jeho děl, kterou takový putující básník nemohl mít. Skutečné autorství těchto děl, přisouzené Homérovi, je však objektivně dosti sporné . Původ eposů je v řecké Malé Asii. Snad i pro místo, kde se odehrává první část eposu – starověké město Trója. Ilias a Odyssea jsou nejen první písemné doklady řeckých dějin. Jimi podle klasického mínění začínají evropské kulturní a duchovní dějiny.

Homérská otázka jako literárněvědný spor o osobu Homéra a původ obou Homérových eposů, vycházející ze skutečnosti, že v eposech se vyskytují místa s porušením časové linie, navzájem si odporující nebo s jinými nedostatky, by nám neměla být překážkou tento úžasný pramen naší kultury poznávat a opětovně se jím inspirovat. Je i možné, že každý epos má jiného autora, že Odyssea je mladší než Iliada. Nepochybné ale je, že eposy mají základy už v době brzké po době, kterou popisují. 
Homérské eposy se u Řeků těšily ohromné úctě. Byly považovány za nejvyšší poezii a přednášely se o největších slavnostech. Řekům, politicky rozděleným, také pomáhaly vytvářet společné řecké vědomí. Ilias a Odyssea byly tak dokonalými díly, že srovnatelná epická díla již v řecké literatuře nevznikla.

------------------------------

Malé divadlo připravuje pravidelný cyklus „ Ke kořenům“, který bude nabízet divákům znovuobjevování pramenů evropské vzdělanosti. V prvním roce tohoto projektu se budeme věnovat antické kultuře.

Jako pilotní projekt bude uveden pořad s názvem Antičtí řečníci, kde v podání Jiřího Šestáka budou představeny ukázky z děl nejslavnějších řeckých filozofů a řečníků, které budou konfrontovány s ukázkami z projevů našich současných řečníků.
Cílem projektu je poukázat na jakých kulturních a civilizačních základech je vybudována naší dnešní společnost.
Pravidelný čtvrtletní cyklus je určen nejen středoškolskému publiku, ale i široké veřejnosti.