Pokoušení

Tentokrát mě činohra Jihočeského divadla tedy velmi a příjemně překvapila. Konečně se na tom jevišti taky něco dělo, nebyl tam žádný plytký humor, herci na sebe hezky reagovali a já jsem opravdu udržela pozornost od začátku až do konce. Líbí se mi i výběr textu hry (Václav Havel) - konečně nějaké trochu závažnější téma. A skoro bych zapomněla: Moc se mi líbila i hudba! 75 %

Typicky havlovský text plný absurdního humoru a repetitivních slovních obratů ukazuje, kam až to může dojít, když si člověk myslí, že může přechytračit Zlo. Režisér I. Krejčí dal inscenaci lehce groteskní ráz, nadsázka je znát především u scén z výzkumného ústavu a zahradní slavnosti. Trochu tady ovšem chybí pocit plíživého nebezpečí, pokušitel Fistula je ztvárněn T. Drápelou dost dryáčnicky, Foustkova důvěřivost pak působivá poněkud naivně. Inscenace má ale celkem spád a dobře se sleduje. 60 %

Rozumím, že mladá generace nemůže sdělení této hry a tedy její kvalitu dost dobře pochopit... Ale svým způsobem je to moc dobře. My jsme inscenaci velmi ocenili, ačkoli 1. půle mohla být v mírně svižnějším tempu. Opravdu dobré byly herecké výkony, režie, hudba, scéna. A pro mě (po několikáté návštěvě představení JD) i pozitivní zjištění, že dnes zdaleka neplatí, že nejlepší divadla jsou ta v Praze nebo Brně. Naopak. Mediálně nejznámější scény se můžou inspirovat vyrovnaností a kvalitou, která je běžně k vidění na ostravských scénách, v Hradišti, Kr. Hradci nebo v ČB. Takže dík za večer! 80 %

Nadchlo mě už uvedení této hry ve Stavovském divadle. Toto zpracování mě nadchlo ještě více. A cítil jsem, že nadšený je i herecký soubor. Výborné výkony, skvělá faustovská zábava. 80 %