Přisámbůh!

Robert Askins

ostrá černá komedie premiéra: 27. 10. 2016 derniéra: 10. 10. 2019

Ruka teenagera může být dost nebezpečná, když srostla se šíleným maňáskem, který se vymkl veškeré kontrole. Bude to případ pro exorcistu?

Hra byla uvedena na Broadwayi a získala 5 nominací na cenu Tony, včetně nominace za nejlepší hru.

Dokumenty
Plakát k představení
grafický design / Marek Vácha
Tisková zpráva
Z médií
Právo
27. 10. 2016
Deník
27. 10. 2016
Týden.cz
25. 10. 2016
Scéna.cz
25. 10. 2016
MF dnes
29. 10. 2016
Mezinami.cz
1. 11. 2016
Právo
7. 11. 2016
MF dnes
8. 11. 2016
Zakulturou.cz
24. 11. 2016
Divadelní noviny
29. 11. 2016
Deník
19. 12. 2016
Deník
3. 1. 2017
Divadelní noviny
10. 1. 2017
Deník
18. 3. 2017
Loutkar.eu
20. 12. 2016
Deník
9. 10. 2019
 
Dramaturgie Olga Šubrtová
Představení řídí Jaroslav Kukrál
Text sleduje Jan Saska

 

Překlad / Jakub Škorpil, fotografie z představení / Petr Neubert



Z vašich ohlasů

Přisámbůh!, 11. 1. 2017

 Výkon Tomáše Drápely byl ohromující. Jeho Tyron byl neuvěřitelný, strašidelný, prostě noční můra pro všechny. Skvělé představení, k zasmání i zamyšlení. Všem doporučuji.
Jarka

Přisámbůh!, 5. 1. 2017

Pane Anderle,naprosto s vámi souhlasím. Přísám je nádherná inscenace,člověk se zasměje,zamyslí a hlavně sleduje úžasné herecké výkony......paní Hlaváčková tak brilantně hraje ženu, která neví co se sebou, že je to úsměvné a děsivé zároven, zvláště ve spojení se svým synem, ale i zamilovaným pastorem - oba skvělí a pan Drápela je famozní........byli jsme nadšení a vřele doporučujeme.......možná ,že pan Landa by měl jít na to jěště jednou.........děkujeme
Svatava Podhájská

Přisámbůh!, 23. 12. 2016

Hodnocení Jiŕího Landy v MF DNES mě překvapilo - myslím, že jde o jisté nedorozumění. Komedií bych to sice také nenazval, zvlášť ne ostrou černou, ale inscenace je to mimořádná. Hraje se tu o pokrytectví a taky o přirozených lidských touhách. Zasazeno do Ameriky šedesátých let (tedy nikoliv do současnosti), což textu jen prospívá. Stylizaci režisér Klimsza jasně nastoluje hned na začátku monologem Tyrona a domnívám se, že skvěle funguje. Věra Hlaváčková se drží přesně režisérovy koncepce - ani na okamžik není (nesmí být) autentická. Tak ji vychovali, tak vychovává syna (vynikající Tomáš Havlínek). Jen krev mi chyběla... K těm igelitovým závěsům by se hodila. V prostoru na půdě jsem byl poprvé - je nádherný. Všechna česká divadla vám ho můžou závidět. A bezesporu si zaslouží náročnou dramaturgii. Tak přeji odvahu všem inscenátorům a už teď se těším na další zážitky na půdě!
Jan Anderle