Shakespeare v Hollywoodu

I když jsem představení jedním dechem zhlédla již po třetí, musím chválit. Pokaždé se chtěně či nechtěně cosi obmění a je vše úžasné a vtipné. Krásné představení, které bych doporučila všem lidem bez ohledu na věk či vztah k divadlu. Tomáš Havlínek je úžasný, Viktor Limr nám ženám bere svým podmanivým hlasem dech, pan Jiří Untermüller jako obávaný Will Hays nám připomene nějakého úředníka, kterého jsme během života potkali .... Celé představení je tak milé, že tu radost si nesete domů a ještě před usnutím se usmějete tomu, co se na jevišti stalo. A to je to kouzlo....Moc všem hercům děkuji.  

Úžasné představení, které nás od začátku do konce bavilo svým humorem. Děkujeme všem hercům za skvělé výkony, speciálně pak bychom rádi vyzdvihli herecký talent pan Tomáše Havlínka, jehož ztvárnění postavy Puka bylo naprosto excelentní.

Včera jsem na doporučení absolvovala představení Shakespeare v Holywoodu a opět jsem si návštěvu Jihočeského divadla užila. A důvod pro to, abych se o svůj  pozitivní komentář podělila, je moje potřeba poděkovat zvášť Oberonovi a speciálně pak Pukovi, jehož výkon mi připomněl nezapomenutelného Puka Petry Hobzové svého času na Otáčivém hledišti. Děkuji.

Díky za mimořádně povedené představení!!!

Děkujeme za skvělé představení.

Právě jsme se vrátili z představení, úžasné!!! Děkujeme

65% Režisérka hru inscenovala kdysi v DnV. Vstoupila tak podruhé do téže řeky a dle mého názoru se jedná o návrat vydařený. Hře, respektive nové inscenaci, napomohlo menší jeviště JD, v němž se vztahy mezi postavami i prožívané situace zintenzivněly, což přineslo i více humoru. Herecky mě oslovili R. Šmotek a T. Havlínek. Z inscenace překvapivě vystupují i dvě ženské postavy - Lydie v podání D. Verzichové, jež s citem pro míru ztvárnila prototyp přihlouplé subrety, a Louella Parsonsová, v níž J. Červenková vytvořila nepřehlédnutelnou osobnost jízlivé novinářky komentující společenské dění.

Očima přísného divadelního kritika jsou tyhle Ludwigovy postmoderní námluvy s renesančním klasikem nepochybně záležitostí bez vyšších uměleckých ambic. Hře sice nechybí určitá míra sofistikovanosti – narážky na texty z různých Shakespearových her, tíživé téma umělecké nesvobody zprostředkované postavou Maxe Reinhardta nebo mixování reálných a imaginárních figur. Divák se nicméně může spolehlivě bavit i bez hlubších znalostí jak Shakespeara, tak detailů a jmen ze "zlaté éry Hollywoodu". Je to ale nutně na škodu kvalitě hry? Myslím, že v tomto případě ne – inscenace pro mě totiž bez problémů naplňuje kategorii oddychové komedie, která si zcela vědomě neklade vyšší cíle, ale zároveň neupadá do prvoplánové podbízivosti. "Atraktivní balení" hře zajišťují sevřená scéna nahrávající stylizaci do prostředí hollywoodských ateliérů, Fikejzova dobově padnoucí hudba a především (chtělo by se říct už tradičně) skvělé Kyptovy kostýmy. Oceňovat výkony herců znamená  pouštět se do vypisování telefonního seznamu, protože každý z nich dokázal své postavě "vybojovat" alespoň jeden úsměv vzbuzující výstup a zároveň se vyvarovat přílišného tlačení na pilu a přehrávání (snad tomuto riziku nepodlehnou ani při dalších reprízách). Jiří Untermüller jako obávaný Will Hays v průběhu děje velmi vyváženě přepíná výrazový projev mezi striktním a sarkastickým úředníkem a neodolatelně narcistním blouznivcem. Hlasově a vizuálně "čtyřjediný" Jan Dvořák suverénně zvládá nejen "chodící klišé" Jacka Warnera, ale i tři jeho bratry, jejichž telefonické rozmluvy mají patřičnou šťávu. René Šmotek, jehož postava má jako jediná i hlubší tragický nádech, úspornými gesty a lehkým akcentem sympaticky vykresluje Reinhardta jako skeptického, humorem vyzbrojeného Evropana uprostřed hollywoodské povrchnosti. Nastavenou retro-stylizaci hry dokonale ctí a výrazově naplňuje trio dámských postav: Olivie v křehce přirozeném podání Terezy Vítů, "vzorová" naivka Dany Verzichové i novinářka Jaroslavy Červenkové přesvědčivě zprostředkovávající nablýskanost i rutinu "velkého světa" filmu. Jednoznačnými králi představení jsou nicméně představitelé ústřední, perfektně sehrané dvojice. Viktor Limr si jako Oberon pohrává s tónem hlasu při každé své replice a jeho přesně dávkovaná ironie, gesta a smysl pro timing jsou naprosto vynikající. Tomáš Havlínek má energii a uvolněnost, které k postavě Puka nezbytně patří, a znovu prokazuje jednoznačný a přirozený komediální talent, který by mohl do budoucna s přehledem zužitkovat i v "opravdovém" Shakespearovi. Je zkrátka fajn vidět soubor činohry zas jednou v sehrané formě a v kusu, který by si snad mohl získat dlouhodobější zájem diváků. Díky za to.

Úžasné představení, které nás velmi pobavilo :) Jen tak dál.....

Pobavilo. Moc povedené, příjemná divadelní oddychovka :-)