Brundibár
Hans Krása
dětská opera premiéra: 22. 5. 2015
U příležitosti výročí konce 2. světové války vzniká komponovaný program věnovaný památce obětí holokaustu. Inscenaci dětské opery Hanse Krásy Brundibár doplní v druhé půli večera mimořádné setkání s přímými účastníky holokaustu.
Inscenace vzniká z podnětu Ladislavy Polické, která ji hudebně a herecky připravuje s žáky ZŠ Dukelská, o výtvarnou složku se pod vedením Jany Bártové a Evy Kubalíkové zaslouží rovněž žáci této školy. Ti budou malovat svůj dětský pohled na svět a zaznamenávat emoční prožitek z hudby přímo před očima diváků. Dojde tak pokaždé k neopakovatelnému zážitku. V hudebním nastudování orchestru opery pod taktovkou Jana Bubáka a v režii Veroniky Riedlbauchové budete mít možnost zhlédnout netradiční propojení školního projektu s umělci Jihočeského divadla.
Účinkovali
Bude doplněno.
Dokumenty
Z médií
A proč pravě tato opera? Zdánlivě jednoduchý děj, který vypráví o dětech vítězících nad zlým Brundibárem za pomoci zvířátek, dostal ve válečných letech zcela nový rozměr příběhu o válce a naději. Hans Krása se však nemohl zúčastnit premiéry své opery v Praze, neboť byl jako židovský skladatel transportován do Terezína. Zde ovšem zrekonstruuje z propašovaných zbytků hudebního materiálu znovu celé dílo. V roce 1943 tak dochází k unikátní realizaci opery přímo v neutěšených podmínkách terezínského ghetta. Po poslední repríze, která sloužila nacistům k propagaci „vzorného města“ u příležitosti návštěvy Červeného kříže, poslal velitel terezínské pevnosti všechny účinkující do vyhlazovacích táborů...
Z vašich ohlasů
Brundibár, 26. 5. 2015
Nejprve chci poděkovat úžasné paní učitelce Polické ze ZŠ Dukelská za nápad a odvahu prosadit si Brundibára :) Rovněž chci poděkovat za prostor a všestrannou spolupráci, kterou poskytlo Jihočeské divadlo ZŠ Dukelská při uvedení této dětské opery Hanse Krásy. Díky okolnostem vzniku opery, společné práci dětí s profesionály a – z mého pohledu - zejména scéně v černobílém provedení, kterou přímo na jevišti stvořily dětmi, a režii paní Riedlbauchové se pro mne „školní představení“ stalo silným zážitkem. Zejména děti v bílých košilkách na závěr mi vehnaly slzy do očí…. Upřímně děkuji a fandím dalším podobným projektům.
Ludmila Magdalena Maršíková
