Osamělé večery Dory N.

Milena Štráfeldová

monodrama o životě slavné spisovatelky premiéra: 13. 3. 2015

Doru N., bývalou učitelku v Jičíně, přinutí okolnosti oživit si vzpomínky, kterým se dlouho a usilovně vyhýbala. Vzpomínky na její slavnou matku, českou ikonu Boženu Němcovou. Jaké to bylo žít vedle krásné a obdivované matky pro ošklivou, poďobanou dceru? Jak snášela matčiny vrtochy a milence a všudypřítomnou bídu? Jedinečný pohled do soukromí slavné spisovatelky, inspirovaný dochovanými dobovými materiály.

V hlavní roli Jaroslava Červenková

 

Účinkovali

Dora Němcová
Dokumenty
Plakát k představení
Fotografie Ivan Pinkava, grafický design Robert V. Novák
Tisková zpráva
Z médií
Deník
23.12.2014
Deník
18.3.2015
MF dnes
18.3.2015
Deník.cz
18.3.2015
MF dnes
26. 3. 2015
Mezinami.cz
27.3.2015
Literární forum
1/2015, 15. 4. 2015
 
Režie a výprava Jana Kališová
Dramaturgie Olga Šubrtová
Představení řídí, text sleduje Markéta Vejdovcová

 
Z vašich ohlasů

Osamělé večery Dory N., 28. 4. 2015

Nádherné, i když smutné. Paní Červenková a téma hry dokázaly, že jsem přestala vnímat okolí, hra mě dokonale pohltila. Na konci představení se paní Červenkové dostalo zaslouženého potlesku ve stoje. Děkuji paní Červenkvá.
Eva Řežábová

Osamělé večery Dory N., 30. 3. 2015

Paní Červenková, jste úžasná! Děkuji za krásné představení, i když pro mě vůbec ne lehké a veselé.
Eva

Osamělé večery Dory N., 30. 3. 2015

Herecký koncert paní Červenkové. Podařilo se jí vtáhnout do děje a nepustit kohokoli k jiným myšlenkám až do konce představení. Obdivuji, že absolutně bez jakékoli nápomoci publika (smích, tleskání, které v tomto tématu nelze praktikovat) všechno ukočírovala po celou dobu. Jediné, co bych vytkl, je místy přehnaně do očí bijící osvětlení a nedýchatelný vzduch v hledišti. P.Červenková se po skončení zaslouženě 5x vracela na jeviště aplaudující nové scény Na Půdě.
Vojtěch

Osamělé večery Dory N., 17. 3. 2015

Dobrá volba v obsazení J. Červenkové. Herečka dokázala obsáhnout širokou škálu životních postojů Dory a jemně vymodelovat možné pocity dcery žijící ve stínu své matky B. Němcové. Červenková má dar udržet diváka po celou dobu monologického vyprávěni v pozornosti, přesto bylo znát, že postavu ještě nemá zcela osahanou. Dělaly jí menší problémy přechody mezi jednotlivými pasážemi, k čemuž jí nenapomáhala ani režie. Některé předěly tak působily nepřirozeně, přitom by stačilo málo - více používat scénické hudby či mírných zaváhání a pohledů ztvárňované figury. Inscenace do repertoáru JD patří.
Jiří Landa, i-divadlo.cz