Žena jako druh

Po shlédnutí představení Žena jako druh jsem měla pocit, že jsem nenavštívila hlavní kulturní scénu hlavního krajského města, ale zasedla k večernímu televiznímu vysíláním jednoho z českých TV seriálů komerčních televizí. Humor hry je tedy dle mého názoru vytyčen spíše pro průměrné diváky či pro lehce nadprůměrného, který se chce opravdu velmi odreagovat. Pro mne bohužel zatím nejslabší divadelní hra, kterou jsem v JD shlédla. Souhlasím s předchozím komentářem, že nejlepší z celé hry je závěrečná píseň Hey Mister Robinson.

Dle mého soudu byla nejlepší závěrečná píseň "Hey Mister Robinson" v podání legendárního dua Simon a Garfunkel. Jinak nevím co měla hra divákovi sdělit. Ostatně dost prořídlé hlediště po přestávce kdy podstatná část diváků odešla je toho výmluvným důkazem.

Jsem nadšená! Skvělé představení, už dlouho jsem se tak upřímně nezasmála a nepobavila nad výkony herců. Dana Verzichová coby uštvaná a unavená matka od tří dětí byla naprosto dokonalá! Určitě doporučuji a půjdu se aspoň ještě jednou podívat..Díky

Dobrý den, chtěla bych poděkovat za opravdu velmi vydařené představení Žena jako druh. Výborný text, výborné herecké výkony všech dam. Opravdu jsem se skvěle bavila. Doporučuji!

Výborné! Děkuji.

Zúčastnila jsem se oficiálního otevření nových prostorů JD a ateliéru. Tímto bych chtěla poděkovat všem aktérům za příjemný kulturní zážitek, pěkně strávený  večer a dobře zvládnutou organizaci. Rovněž jsem měla možnost nahlédnout na zkoušku hry Žena jako druh s některými kolegy z Jihočeské univerzity. Jedná se o zábavné a aktuálně laděné představení, které bezpochyby zaujme svou výstředností a úderností slov. Děkuji za tuto příležitost a ochotu při provázení divadlem.

Po návštěvě premiéry hry  Žena jako druh a po přečtení recenzí mi nezbývá než poděkovat za příjemný zážitek. Z recenzí nějakých rádoby intelektuálů bych si nic nedělal. Divadlo se přece hraje pro diváky. :-) Přeji hodně štěstí a budu se těšit na další kousky

Moc slov. Obdivuji hlavní herce, že si všechna pamatují a stačili se role naučit hned do 1. a 2. premiéry. Pan Tomáš Drápela - malý hlučný muž opět s pistolkou. Je ho aspoň slyšet i v rolích, kdy si režie usmyslí pustit hudbu do dialogu či monologu. Pan Jiří Untermüller zůstal věren své šabloně a gestům. Výborná Teresa Branna. Já bych vše krátil.