Adriana Lecouvreur

Italský hudební skladatel Francesco Cilea (1866-1950) byl mladším současníkem Pucciniho, Leoncavalla a Mascagniho. Patřil k hudebnímu verismu, slohu, který byl v Itálii na přelomu 19. a 20. století nesmírně populární. Z jeho pěti oper se na jevišti do dnešních dnů udržela pouze Adriana Lecouvreur, opera proslavená primadonami typu Magdy Olivero nebo Renaty Tebaldi.

Námět opery, zpracovávající příběh slavné herečky pařížské Comédie-Française Adriany Lecouvreur, která zemřela v roce 1730 ve svých 38 letech, dramaticky zpracoval významný francouzský dramatik a libretista Eugène Scribe spolu s Ernestem Legouvém, z jejichž hry vyšel i Cileův libretista Arturo Colautti. Jejich Adriana Lecouvreur měla premiéru 6. listopadu 1902 v Miláně.

Po smrti herečky Adriany Lecouvreur se rozšířila legenda, že byla otrávena svou sokyní v lásce kyticí otrávených květů. Tuto legendu zpracovává i Cileova opera, která nás zavede mezi herce do zákulisí Comédie-Française. První herečka souboru soupeří s kněžnou de Bouillon o lásku hraběte Mořice Saského (v opeře Maurizia). V opeře nechybí velké emoce, skutečná láska, ale i intriky a nenávist, tak, jak to ve veristických operách bývá. Cileova hudba je strhující a dokáže oslovit i dnešní posluchače.