„Mozartova hudba je jediná, která by v ústech Božích nepůsobila nemístně“ (G.B.Shaw)
Chrámová díla mladého Mozarta, nesoucí originální výraz hudby nejslavnějšího salcburského rodáka. V době jejich kompozice byl Mozart poddaným zemského knížete, arcibiskupa Colloreda v Salcburku a jeho „dvorním a dómským varhaníkem“. Podnět k motetu Exsultate, jubilate (Plesejte, jásejte) dal sedmnáctiletému skladateli za jeho pobytu v Miláně slavný kastrát Venanzio Rauzzini. Vznikl tak instrumentální koncert se sólovým partem pro nejvyšší polohy, jakých je lidský hlas vůbec schopen. Dnes jej interpretují nejlepší kololaturní pěvkyně jako úchvatný zpěv o „lásce všemocné, ale zárověň křehké a lehounké jako obláček.“ Missa brevis C Dur je zralým dílem třiadvacetiletého Mistra. Podnět k němu je spatřován v korunovaci zázračného obrazu Matky boží v poutním chrámu Maria Plain. Vedle motet Exsultate, jubilate, Ave verum a zádušní mše Requiem je dnes nejpopulárnějším Mozartovým duchovním dílem. Mozartova duchovní hudba je tím, co možno bez nadsázky označit „radostnou hloubkou shůry“.