Karel Konstantin

Jeho působením dosáhlo JD - a zejména jeho činohra - hned v prvé poválečné etapě důležitého uměleckého postavení v českém divadelním životě. Do JD přišel již jako významný pražský režisér (Městské divadlo na Královských Vinohradech), filmový scénárista i operní libretista. Spolu se svým generačním vrstevníkem, divadelním architektem a scénografem Joanem Brehmsem, byl autorem myšlenky konání plenérových Jihočeských divadelních festivalů, v jejichž rámci byl pro divadlo objeven unikátní prostor českokrumlovské zámecké zahrady. K. Konstantin byl historicky prvým režisérem, který tu před letohrádkem Bellarie (14. června 1947) uvedl Shakespearův Večer tříkrálový a rok poté - tentokrát na zámecké fontáně - i Sen noci svatojánské. Ačkoli už v roce 1950 odešel z JD do funkce uměleckého ředitele pražského Divadla Na Fidlovačce, jeho třicítka zdejších divadelních inscenací, často v netradičním scénickém prostoru (Aristofanova Lysistrata na schodišti českobudějovické sokolovny na Sokolském ostrově) znamená nastavení vysokých profesionálních měřítek divadelní režie, dobově nezřídka - kvůli vysokému počtu premiér - odsouvaná do pozice spíše "aranžérské" práce. Také žánrové rozpětí jeho režijní činnosti patří k významným devizám tehdejší historie JD. V JD poznal také svou budoucí manželku, herečku a filmovou hvězdu Natašu Gollovou, která tu byla v "exilu" v létech 1948/49 až 1949/50.

Nejvýznamnější inscenace:
W. Shakespeare - Večer tříkrálový, Sen noci svatojánské, Aristofanes - Lysistrata, A. Christie - Deset malých černoušků, F. Muriac - Milovaní nemilovaní, G. B. Shaw - Pygmalion, E. O´Neill - Smutek sluší Elektře, O. Wilde - Ideální manžel, L. de Vega - Vzbouření na vsi, A. Jirásek - Lucerna

Odkazy a literatura:
Opony a horizonty Jihočeského divadla - Jiří Černý