Ivan Acher

Kultovní Mechanický pomeranč jako balet? Proč ne, když se do toho pustí umělci z tvůrčí jednotky DekkaDancers se svým týmem a výbornými tanečníky jihočeského baletu. Kontroverzní téma je zpracováno bez zbytečně zatěžující narace. Obrazivá choreografie oproštěná od jakýchkoli baletních klišé si chvílemi zakládá na milimetrovém timingu, aby vzápětí propukla ve spontánní, živočišný tanec. Z Kubrickova filmu se skvěle podařilo přenést ono "estetické povýšení" násilí skrze hudbu a výtvarné umění. Acherova zvuková stopa si hraje s odkazy na Beethovena a pracuje s hovorovou češtinou; minimalistické výtvarné řešení Evy Jiřikovské překvapuje rafinovanými průhledy a postupně odkrývanou symbolikou. A pak je tu ještě skvělý Sebastiano Mazzia v roli Alexe. Zkrátka nečekané, do paměti se zarývající. Roman Vašek, Institut umění - Divadelní ústav v anketě Inscenace roku Divadelních novin