Jiří Untermüller

Jiří Untermüller absolvoval hudebně-dramatické oddělení Pražské konzervatoře v roce 1978 v ročníku s Otakarem Brouskem ml., Dádou Patrasovou, ale také s Jarkou Červenkovou a Janem Dvořákem se kterými se po letech sešel znovu v jedné partě – v „budějckém“ angažmá. Poměrně velký ročník (17 absolventů šestého ročníku) se tenkrát rozešel do mnohých českých divadel od pražského Semaforu přes Kladno, České Budějovice, Cheb, Hradec Králové až po Karlovy Vary, kam nastoupil dvacetiletý Jiří již v únoru 1978. V prvním angažmá vydržel do roku 1985 a měl za sebou řadu rolí (jedna z posledních byl Jago) a také několik režií. V druhém angažmá v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kam jej pozval osobně Ivan Rajmont, vydržel pouze 11 měsíců. Byl to důsledek probíhajících i chystaných změn v „činoheráku“ a atmosféry jakéhosi přechodného období. Zahrál si zde v několika inscenacích a nastudoval jednu zakázanou: Brechtovy Hovory na útěku, kde hrál po boku Leoše Suchařípy. V čase prvního období na „volné noze“ (1986-1990) působil především v zařízení, které neslo název Klub v Řeznické, ale jež fakticky fungovalo již jako divadlo, k čemuž se přihlásilo změnou názvu hned po listopadu 1989. Klub v Řeznické vedli tehdy Doubravka Svobodová coby dramaturg a Jan Marek ve funkci provozního vedoucího. Ten se stal na 4 roky Jiřího režisérem. Pod jeho vedením byl například Jiřím v Saturniádě (ve vůbec prvním scénickém uvedení Jirotkova bestselleru) po boku Saturnina Hugo Formana, tety Kateřiny (spolužačky) Vlasty Žehrové, slečny Barbory Petry Lustigové, Dědečka (spolužáka) Františka Staňka a Milouše Petra Vacka. Devadesátá léta byla pro mnohé divadelníky i divadla dobou změn a hledání, a platilo to i pro Jiřího. V roce 1990 pohostinsky režíroval v Hradci, Kolíně a posléze v Pardubicích, kde zůstal dvě sezóny jako herec. V roce 1993 se znovu objevil v Karlových Varech, v roce 1996 v Liberci, aby nakonec v roce 1998 odešel po druhé na „volnou nohu“. V tomto proměnlivém období zkoušel další možnosti svého divadelního uplatnění. Kromě herectví a režie to bylo i šéfování uměleckého souboru, kulturní marketing, divadelní podnikání, několikrát absolvoval konkurz na ředitele divadla, ale zkusil si i práci pro noviny a regionální TV. V druhém „volnonožním“ období (1998-2004) se věnoval především muzikálu, a to jak účinkováním ve velkých produkcích (Evita 1998 a Romeo a Julie 2001, obě inscenace v režii Petra Novotného v Divadle Spirála na Pražském Výstavišti), tak vytvářením vlastních malých produkcí, které se uplatnily zejména na jevišti Divadla u Hasičů a na zájezdech. V letech 2001-2003 působil jako režisér a scenárista dětských představení v příbramském divadle (Modroočko, Česílko, Aladin) a v roce 2003 dostal nabídku na hostování v plzeňském souboru muzikálu a operety DJKT, kam potom nastoupil od ledna 2005 do stálého angažmá. Vzdor svému věku a dosavadní převážně činoherní praxi zahrál si v plzeňském muzikálu překvapivě mnoho velkých rolí, a dokonce několik hlavních. Stal se prvním českým Artušem v muzikálu Monty Python’s Spamalot, hrál Mistra ve Špatně placené procházce, byl Sancho Panzou po boku Quijotta Bronislava Kotiše v Muži z kraje La Mancha, zahrál si i dva hlavní antihrdiny v muzikálech Dirty Rotten Scoundrels (Lawrence Jameson) a Producenti (Max Bialystok); v obou partneřil s Janem Křížem. Vedli jej především režiséři Roman Meluzín, šéf plzeňského muzikálového souboru, několikrát opět Petr Novotný, ale také Petr Palouš, Tomáš Dvořák, Radek Baláš či Martin Pacek. V plzeňském divadle strávil Jiří celkem 11 let, z toho 5 let (2009-2014) byl souběžně i dramaturgem muzikálu. V roce 2014, kdy procházelo plzeňské divadlo výraznými změnami – končilo Komorní divadlo, otvíralo se Nové divadlo a uskutečnila se změna na postu ředitele – rozhodl se pro změnu i Jiří. Přihlásil se do konkurzu na sólistu činohry Jihočeského divadla, který uspořádala nová šéfka činohry JD Jana Kališová, uspěl, a v září 2014 nastoupil do nového angažmá. Od svého příchodu do Jihočeského divadla jej měli diváci možnost vidět celkem ve dvaceti sedmi titulech. Šlo jak o nová nastudování, tak o převzetí rolí i dlouhodobější záskoky. Z rolí, které zde nově nastudoval, patří k největším divadelní ředitel Meisel ve hře V jámě lvové, Lord Worplesdon v komedii Zavolejte Jeevese, doktor Mortimer v krumlovském Psu Basskervillském, tatínek Ady v Arše naděje, Will Hays v Shakespearovi v Hollywoodu, generál Otis v Pane, vy jste vdova!, primář v Pokoušení a Kubát ve Společenstvu vlastníků. Ze záskoků jmenujme aspoň roli tatínka v inscenaci Rybí krev a dočasné převzetí rolí dědečka a doktora Vlacha v jihočeském evergreenu Saturnin. Do konce roku 2020 nastuduje ještě role v titulech Zabiják Anders, Selský baroko a Café Groll. Režijní práci se věnuje především ve studiových souborech, které vede a v nezávislých produkcích – naposled muzikál Zaslaná pošta (2019, Malá scéna DK Metropol) na němž se podílel i jako scénárista po boku textaře Jana Batysty a autora hudby Vojtěcha Adamčíka. Zbývá dodat, že kromě herectví a režie je Jiří též původcem řady úprav a dramatizací a autorem desítky původních dramatických textů. Působí také jako lektor hereckých kurzů Ateliéru 3D Jihočeského divadla.