Rozhovor s dirigentem opery Komedianti Mariem De Rosem
Mario De Rose
generální hudební ředitel / dirigent / Opera/ Repertoár - archiv
5. 11. 2021
23. 7. 2021
19. 9. 2020
1. 2. 2020
21. 11. 2019
2. 8. 2019
8. 2. 2019
28. 10. 2018
12. 10. 2018
19. 1. 2018
20. 10. 2017
14. 7. 2017
19. 5. 2017
20. 1. 2017
16. 11. 2016
14. 7. 2016
6. 5. 2016
6. 5. 2016
12. 2. 2016
27. 11. 2015
6. 11. 2015
16. 7. 2015
7. 5. 2015
20. 3. 2015
6. 12. 2014
31. 10. 2014
17. 7. 2014
14. 5. 2014
21. 2. 2014
7. 12. 2013
7. 12. 2013
27. 9. 2012
3. 8. 2012
7. 10. 2011
5. 8. 2011
5. 8. 2011
Mario De Rose / Z médií
Argentinský dirigent a skladatel získal hudební vzdělání na Pontifical Catholic University of Argentina v Buenos Aires. Je autorem více než 60 symfonických opusů a oper. Jako dirigent stál v čele orchestrálních těles, ať už to byly Filarmónica de Buenos Aires v Teatro Colón dále Orquesta Estable de la Provincia de Tucumán, Orquesta Sinfónica de la Universidad Nacional de San Juan, Orquesta Sinfónica Provincial de Bahía Blanca aj. Jako operní dirigent se prezentoval např. Rossiniho Popelkou v Teatro Cervantes, Mozartovou Kouzelnou flétnou a Zahradnicí z lásky v Teatro Colón a rovněž řadou soudobých operních novinek. Od roku 2001 byl šéfdirigentem tělesa Orquesta Sinfonica Municipal de Avellaneda a vedl rovněž Teatro Argentino de La Plata. Od roku 2004 Mario De Rose žije ve Vídni. Českému publiku se tento charismatický dirigent představil na Mezinárodním hudebním festivalu Český Krumlov v létě 2010, kdy společně se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu doprovázel operní galakoncert tenoristy José Cury. V listopadu 2011 se stal šéfdirigentem a hudebním ředitelem opery Jihočeského divadla. Před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově řídil operu Komedianti opět s José Curou v roli Cania, dále s operou JD nastudoval Verdiho Rigoletta, koncertně provedl Dvořákovu Devátou symfonii e moll či Beethovenovu Devátou symfonii d moll s Ódou na radost i vlastní skladbu, scénickou kantátu Et nunc et semper, Mascagniho operu Cavalleria rusticana a Bizetovu Carmen.
Na jaře 2014 řídil s orchestrem opery Jihočeského divadla v Bratislavě a Ostravě galakoncerty tenoristy José Cury a sopranistky Lindy Ballové.
Mario De Rose / Z vašich ohlasů
Utajený koncert #2, 15. 2. 2016
V pátek 12. února jsme se zúčastnili 2. utajovaného koncertu Jihočeského divadla, tentokrát konaného v depu Dopravního podniku. Měl-li bych tento kulturní počin hodnotit stručně, tedy: úžasné, výsledek - nadšení a radost z pěkného zážitku. Uchvátila nás jednak myšlenka, zorganizovat koncert v netradičním prostředí, jednak skvělé a do detailů propracované organizační zajištění. Za to patří poděkování vrcholovým pracovníkům obou institucí, jak divadla, tak Dopravního podniku a jejich zaměstnancům za skvělou přípravu a zajištění. Jako doklad smyslu pro detail a vtip připomínám i fakt zmíněný i ředitelem JD L. Průdkem, že autobusy diváky dopravily až k sedadlům ve zbudovaném hledišti. Samostatnou kapitolou je vlastní program a provedení. Výběr programu věnovaný skladateli George Gershwinovi se aspoň nám trefil do gusta. Příjemným začátkem bylo úvodní vystoupení sólisty a členů sboru za klavírního doprovodu Martina Veselého. A hlavní část koncertu byl sám o sobě úžasný zážitek. Hudební provedení obou částí, jak úvodní Rapsodie v modrém a i následující symfonické věty Američan v Paříži v provedení orchestru JD, hudebně nastudované a dirigované Mariem de Rose i klavírní sólo a doprovod Aleše Vítka bralo dech. Proto závěrečný aplaus ve stoje byl na místě a správným ohodnocením celého provedení. Děkujeme, za nádherný páteční kulturní zážitek. Těšíme se na další utajený koncert a i na další představení Jihočeského divadla.
Jan a Ivana Voldřichovi
Utajený koncert #1, 9. 11. 2015
Velké díky všem,kteří se na tom účastnili a hlavně tomu, kdo s tímto originálním projektem přišel. Bravo orchestru a Mariovi za nezapomenutelný zážitek.
Jana Kroupová
Requiem, 31. 3. 2015
Rád bych reagoval na včerejší provedení Mozartova Requiem v budějovické katedrále. Vzhledem k tomu, jak byla akce velmi málo inzerována a také kvůli výši vstupného, jsem očekával poloprázdnou katedrálu. V Budějovicích na takové akce prostě nejsme ještě zvyklí, na rozdíl např. od Prahy. Přišli jsme čtvrt hodiny před začátkem a neměli jsme si kam sednout... Provedení bylo velkolepé, výkon pana dirigenta naprosto strhující. Asi nejen já jsem si říkal: Proč něco takového tady nemáme už dávno. Vždy jsem si myslel, že v Budějovicích není na tyto věci dost početné publikum (na rozdíl od Prahy), ale jak jsem se mýlil. Návštěvníci byli především mladí lidé - a to by mělo také dávat signál. Divadlo - a také Filharmonie - často uvádí, jak hledájí způsoby pro navýšení podílu ekonomické soběstačnosti. Včerejší zkušenost dokládá, že zatím obě instituce hledaly liknavě.
Josef Tolar
Figarova svatba, 23. 2. 2015
Obdivuhodné výkony všech účinkujících a zejména výborné nápady na zvýšení atraktivnosti představení, vč. orchestru na jevišti. Mozart není Bach, takže vhodný umělecký záměr podělit pozornost diváka mezi zpěváky a vizuální stránkou je šťastná. Zvl. uznání dirigentovi Mario De Rose, zpěvákům.
Kouřilovi + kolegové
Figarova svatba, 9. 12. 2014
Včerejší druhá premiéra Figarovy svatby nás chytila za srdce, všechny superlativy uvedené v reklamních a programových textech se ukázaly jako pravdivé. Líbila se nám originální režijní myšlenka J. Průdka zapojit orchestr do děje přímo na jeviště, kdy Mario De Rose exceloval v obou rolích, jak dirigenta tak i herce. Příjemným překvapením byl výkon Lukáše Bařáka jako Figara. Ale i výkony ostatních protagonistů Yukiko Šrejmové, Alexandra Beně, Petry Perla Notové ale i dalších byly vynikající. Myslíme že je na místě i pochválit scénu i kostýmy, jedině snad kostým Cherubína byl určitou nadsázkou, ale nevadil. Celkový dojem z premiéry byl úchvatný, což dokladuje i dlouhý potlesk vestoje. Byl to nádherný večer, děkujeme za něj.
Jan a Ivana Voldřichovi
30. 5. 2014
Za pořadatele a návštěvníky koncertu orchestru a sboru Jihočeského divadla, kde byla na XI. ročníku festivalu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč uvedena Beethovenova 9. symfonie, bych rád poděkoval všem vystupujícím za jejich výkony, které publikum ocenilo potleskem ve stoje. Tlumočte, prosím, mé poděkování panu dirigentovi, solistům, členům orchestru i sboru. Účinkování Jihočeského divadla jistě přispělo k celkové vysoké umělecké úrovni jmenovaného festivalu.
Pavel Novotný, starosta Skutče
Nyní a navždy / Sedlák kavalír , 13. 1. 2014
Navštívil jsem operní "Dvojvečer se Sedlákem". Při úvodní Roseho kantátě Et nunc et semper jsem zpočátku nevěděl, zda se mi provedení líbí, zda mi něco říká. Bylo prostě jiné. Abych kantátu a její provedení pochopil, zopakoval jsem si představení ještě jednou a při tom jsem měl možnost řádně si vychutnat hudebnost, výpravu, videoprojekci i mistrovské provedení baletního doprovodu a výkon sboru. Je to přínosný a ducha povzbuzující kulturní počin a autorovi, vedení opery a účinkujícím za něj srdečně a vřele děkuji. Již při prvním večeru mne Sedlák kavalír nadchnul svou muzikálností a zejména pěveckými výkony Olgy Romanko v roli Santuzzy a L. Calderéna v roli Turrida. A i pěvecké a herecké výkonu ostatních účinkujících jen podtrhly hluboký zážitek, který jsem si takto mohl dopřát dvakrát. Byly to dva pěkné ducha obohacující večery. Díky za ně.
Jan Voldřich
Do nového světa, 3. 4. 2012
Jak příznačný název pro tak nádherný koncert. Dramaturgie zcela jistě měla na mysli pouť za dílem Antonína Dvořáka do Ameriky koncem 19. století. Povedlo se ale nejen to. Posílený orchestr opery pod vedením skvělého dirigenta Mario De Rose hrál tak citlivě, věrně a se slyšitelnou radostí jako snad ještě nikdy. Violoncellový koncert patří k dílům s mnoha polohami a umožňuje interpretovi ve spolupráci s orchestrem nechat zaznít celou hloubku citu, která je v něm skryta. To se tento večer beze zbytku povedlo a sólista Václav Žák má plné právo si nechat změnit příjmení na " Mistr ". Takhle nehraje žák. Symfonie Z Nového světa je skutečně velmi známá skladba. O to více je na provedení znát, zda orchestru sedí a jestli dirigent dokáže vést své těleso do radostného souznění s dílem a s publikem. Podle reakce vyprodaného sálu není pochyb o tom, že se dílo výjimečně zdařilo. Myslím, že tento inaugurační večer předvedl vynikajícím způsobem díla z Nového světa a zároveň zcela jednoznačně postavil muzikální úroveň orchestru opery Jihočeského divadla na novou úroveň cesty " Do nového světa ". Děkuji za tento výjimečný zážitek a přeji opeře více takových koncertů a mnoho úspěchů na této cestě.
Antonín Dvořák, pravnuk skladatele
Do nového světa, 26. 3. 2012
Operu Jč divadla považuji již léta za jeden z nejlepších operních souborů v naší republice. Její dramaturgie je velmi zajímavá, v mnohém tradiční a velmi citlivá k dobovým výročím a zejména k místům prezentace děl. Jako pravnuk skladatele Dvořáka mimořádně oceňuji skutečně pohádkovou prezentaci oper Rusalka v přírodním prostředí krumlovského otáčka a barvitou a veselou prezentaci Čerta a Káči v posledním nastudování. Dvořák opeře Jč divadla skutečně sluší. Ale naše opera již zdaleka není jen operou českobudějovickou a to, že její nový generální hudební ředitel pro svůj inaugurační koncert zvolil asi nejkrásnější dílo Dvořáka - cellový koncert h moll a i jeho bezesporu nejslavnější dílo symfonii Z Nového světa jistě není náhodou. Přeji Mistru Mario De Rose v jeho nové roli se souborem Jč opery mnoho zdařilých vystoupení.
Antonín Dvořák
Vážení návštěvníci webových stránek Jihočeského divadla, upozorňujeme, že anonymní ohlasy a ohlasy obsahující vulgarismy nebudou na našich stránkách zveřejňovány!
