Hedvika Tvrdá (1961 - 2003) studovala pražskou konzervatoř ve třídě Marty Boháčové a školila se u Giorgia Fevanetta v italské Sieně.
Zvítězila ve dvou významných pěveckých soutěžích (Karlovy Vary, 1979 a Brno,1982).
Jako sólistka opery JD v oboru lyrický soprán poprvé zazářila na zdejším jevišti v náročné úloze Paminy v Mozartově Kouzelné flétně (1981). Ve svazku s jihočeskou operou prožila 15 plodných divadelních sezón, v nichž propůjčovala neopakovatelné kouzlo a spontaneitu své osobnosti dlouhé řadě postav svého hlasového oboru a stala se doslova miláčkem českobudějovického publika. Jen z Mozarta tu ztvárnila v průběhu let kupř. Zerlinu i Donnu Annu (Don Giovanni), Despinu (Cosi fan tutte), Cherubína (Figarova svatba), Blondu (Únos ze serailu); dále byla líbeznou Blaženkou (Smetana - Tajemství), důvtipnou Rosinou (Rosini - Lazebník Sevilský), zamilovanou Bětuškou ( Dvořák - Šelma sedlák), rozmarnou Adinou (Donizetti - Nápoj Lásky) oddanou Mimi (Puccini - Bohéma) a především Dvořákovou Rusalkou. V této životní úloze s poprvé představila již v roce 1983, Rusalka ji pak provázela prakticky po celou dobu její pěvecké kariéry… Zvláštní kapitolu v pěveckém působení Hedviky Tvrdé tvoří osobité komediální charaktery z pozapomenutých buffo oper italského repertoáru (Čtyři hrubiáni, Astrologové, Lest a láska, Venkovské zpěvačky, Kritická noc) a samozřejmě plejáda postav operetních i muzikálových, tak jak je přinášel „oblastní“ provoz. Za všechny jmenujme alespoň Wandu z Nedbalovy Polské krve, Frimlovu Rose-Marii a Lízu Doolittlovou z Loeweho a Lernerovy My fair lady.
Za své výkony byla nominována na Thálii a získala mnohá ocenění. Koncertovala v několika evropských zemích a v Japonsku. Soustavně se věnovala interpretaci duchovní hudby.