Vladimír Volek

herec / Činohra
 

/ Repertoár - archiv

20. 11. 1992
1. 12. 1989
22. 10. 1989
19. 5. 1989
18. 3. 1989
27. 1. 1989
4. 11. 1988
27. 5. 1988
18. 3. 1988
27. 11. 1987
27. 3. 1987
16. 1. 1987
21. 11. 1986
30. 5. 1986
28. 3. 1986
14. 2. 1986
8. 11. 1985
31. 5. 1985
1. 12. 1984
13. 4. 1984
25. 11. 1983
3. 6. 1983
9. 4. 1983
4. 2. 1983
19. 11. 1982
17. 4. 1982
5. 2. 1982
29. 1. 1982
20. 11. 1981
3. 6. 1981
17. 4. 1981
11. 2. 1981
21. 11. 1980
25. 4. 1980
18. 1. 1980
23. 11. 1979
20. 4. 1979
16. 3. 1979
5. 1. 1979
3. 11. 1978
20. 10. 1978
11. 5. 1978
17. 3. 1978
18. 1. 1978
25. 11. 1977
6. 5. 1977
29. 4. 1977
27. 3. 1977
18. 3. 1977
21. 1. 1977
26. 11. 1976
21. 5. 1976
2. 4. 1976
6. 2. 1976
18. 11. 1975
5. 5. 1975
21. 3. 1975
7. 3. 1975
10. 1. 1975
22. 11. 1974
15. 3. 1974
18. 1. 1974
1. 1. 1974
23. 11. 1973
16. 3. 1973
2. 3. 1973
2. 2. 1973
6. 1. 1973

Absolvent herectví na DAMU i estetiky na Filozofické fakultě UK v Praze působil nejprve v letech 1955 až 1972 v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Do souboru činohry JD byl angažován už jako vyzrálá herecká osobnost a v průběhu let tu v pestré paletě dramatických žánrů vytvořil téměř na 70 rolí. Jeho fysis ho předurčovala k nejrůznějším typům otců, rytířů, vojevůdců či shakespearovských hrdinů, ale nevyhýbaly se mu ani role komediální. Za všechny tu připomeňme jeho Pantalona ze Sluhy dvou pánů, Orgona a Harpagona z Moliérova Tartuffa a Lakomce, Maršála z Bílé nemoci, Jana Roháče z Dubé ze stejnojmenného Jiráskova historického dramatu, Gajeva z Višňového sadu, Ichareva z Gogolových Hráčů, Shakespearova Othella i Julia Caesara. Před Otáčivým hledištěm byl opravdovým Pořízem, athénským řemeslníkem ze Snu noci svatojánské i mrzoutským vodníkem Ivanem v Lucerně. Z výtečných komediálních kreací zůstávají nezapomenutelnými jeho postavy jako Willie Clark ze Simonovy hry …vstupte!, páter Timotej z Machiavelliho Mandragory, Romain Tournel z Feydeauova Brouka v hlavě, král Kazisvět z oblíbené pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele, hrabě Almaviva z Beaumarchaisovy Figarovy svatby a především Antonín Důra z dramatizace Vančurova Rozmarného léta. Zvláště poslední dvě úlohy jsou jakoby esencí jeho radostného přístupu k životu a k ženskému pohlaví.

V roce 1990 se Vladimír Volek stal krátce i ředitelem libereckého divadla a poté herecky působil v Městském divadle v Kladně i Městských divadlech pražských.



...VSTUPTE! / Vladimír Volek, František Kokejl / foto Bohuslava Maříková...VSTUPTE! / František Kokejl, Vladimír Volek / foto Bohuslava Maříková...VSTUPTE! / Vladimír Volek, František Kokejl / foto Bohuslava Maříková...VSTUPTE! / František Kokejl, Vladimír Volek / foto Bohuslava Maříková...VSTUPTE! / Vladimír Volek, František Novotný / foto Bohuslava Maříková...VSTUPTE! / Vladimír Volek, Petr Šporcl / foto Bohuslava Maříková...VSTUPTE! / Vladimír Volek, Regina Lodrová / foto Bohuslava Maříková...VSTUPTE! / Petr Šporcl, Vladimír Volek / foto Bohuslava Maříková...VSTUPTE! / Vladimír Volek, František Kokejl / foto Bohuslava Maříková...VSTUPTE! / Vladimír Volek / foto Bohuslava Maříková...VSTUPTE! / František Kokejl, Vladimír Volek / foto Bohuslava Maříková