Věra Papírková

Věra Papírková (27.11.1937 - 8.7.2001) v r.1960 ukončila studia na JAMU v Brně a stala se na dva roky členkou Divadla bratří Mrštíků. V r. 1962 přijala nabídku Jihočeského divadla a spojila svůj život s Č.Budějovicemi; jako host hrála v JD i po odchodu do důchodu. S velkým zaujetím se věnovala dětem na Lidové škole v oboru recitace - divadlo.

Herečka velmi křehkého zjevu, zvláštní krásy a vnitřní energie. I do pozdějších let si zachovala dívčí půvab. Nikdy na něj ale nespoléhala a všechny role promyslela do nejmenšího detailu. Její herecký projev měl přesnou rovnováhu rozumu a citu.

Hrála téměř všechny mladé hrdinky v repertoáru 60.let: Alena v Majitelech klíčů, Líza ve Hře lásky a náhody, Fenisa v Chytré milence, Rosalinda v Jak se vám líbí, Hanička v Lucerně,  Sofie v Platonovovi, Královna Žofie v Janu Husovi, Dišperanda v Hrátkách s čertem. Jeviště opanovala svým přirozeným temperamentem a upřímností projevu a v neposlední řadě jevištní mluvou a smyslem pro verše. (Manon Lescaut v Nezvalově hře). Velkým osobním vkladem obdařila postavu Zuzany v Jeptišce. Její „Krásku“ v inscenaci na Krumlově obdivoval František Hrubín, autor hry „Kráska a zvíře“.

Své herectví obhájila v postavách „zralých žen“ např. jako Roxana v Cyranovi, Máša v Rackovi, Sophie ve Hře o lásce a smrti, Soňa ve Strýčku Váňovi, Dorina v Tartuffovi, Hraběnka ve Figarově svatbě. Rozuměla si i s žánrem muzikálu: byla Goldou (Šumař na střeše), Hortensií (Řek Zorba), Slečnou Schneiderovou (Kabaret). V pozdějších letech Babičkou v Casonových hrách Stromy umírají vstoje a Bárka bez rybáře, Chůvou (Romeo a Julie), Šestákovou (Paličova dcera) a především Eržikou v Kočičí hře.

Řadu rolí vytvořila také v rozhlasových činohrách.