Věra Papírková

herečka / Činohra
 

/ Repertoár - archiv

14. 5. 1999
11. 3. 1999
26. 9. 1998
21. 3. 1998
7. 11. 1997
18. 7. 1997
16. 5. 1997
28. 3. 1997
15. 11. 1996
24. 11. 1995
30. 6. 1995
24. 2. 1995
6. 1. 1995
18. 11. 1994
11. 11. 1994
11. 3. 1994
26. 11. 1993
10. 9. 1993
12. 3. 1993
22. 1. 1993
6. 11. 1992
17. 12. 1991
29. 11. 1991
7. 6. 1991
6. 4. 1991
9. 11. 1990
6. 9. 1990
14. 5. 1990
19. 1. 1990
17. 3. 1989
18. 11. 1988
1. 4. 1988
27. 11. 1987
30. 1. 1987
19. 5. 1986
28. 3. 1986
31. 1. 1986
22. 11. 1985
31. 5. 1985
25. 1. 1985
1. 12. 1984
20. 1. 1984
17. 11. 1983
9. 4. 1983
12. 11. 1982
2. 6. 1982
17. 4. 1982
29. 1. 1982
3. 4. 1981
30. 1. 1981
5. 12. 1980
25. 4. 1980
7. 3. 1980
5. 1. 1980
16. 3. 1979
5. 1. 1979
20. 4. 1978
18. 1. 1978
12. 11. 1977
6. 5. 1977
29. 4. 1977
21. 1. 1977
12. 11. 1976
21. 5. 1976
2. 4. 1976
6. 2. 1976
28. 11. 1975
28. 1. 1975
22. 11. 1974
1. 3. 1974
1. 1. 1974
9. 11. 1973
11. 5. 1973
16. 3. 1973
2. 2. 1973
6. 1. 1973
30. 4. 1972
31. 3. 1971
24. 1. 1971
6. 12. 1970
2. 7. 1970
8. 4. 1970
18. 1. 1970
30. 11. 1969
6. 11. 1969
18. 5. 1969
9. 3. 1969
26. 1. 1969
28. 11. 1968
3. 11. 1968
7. 8. 1968
17. 3. 1968
24. 1. 1968
26. 12. 1967
2. 4. 1967
4. 12. 1966
23. 10. 1966
11. 6. 1966
6. 3. 1966
1. 1. 1966
22. 12. 1965
6. 11. 1965
20. 9. 1965
12. 6. 1965
5. 5. 1965
17. 4. 1965
14. 3. 1965
7. 11. 1964
30. 9. 1964
13. 6. 1964
31. 5. 1964
8. 3. 1964
26. 1. 1964
24. 11. 1963
29. 6. 1963
8. 5. 1963
3. 3. 1963
27. 1. 1963
6. 11. 1962
23. 6. 1962
Věra Papírková / Z médií
Českobudějo-
vické listy
27.11.1997

Věra Papírková (27.11.1937 - 8.7.2001) v r.1960 ukončila studia na JAMU v Brně a stala se na dva roky členkou Divadla bratří Mrštíků. V r. 1962 přijala nabídku Jihočeského divadla a spojila svůj život s Č.Budějovicemi; jako host hrála v JD i po odchodu do důchodu. S velkým zaujetím se věnovala dětem na Lidové škole v oboru recitace - divadlo.

Herečka velmi křehkého zjevu, zvláštní krásy a vnitřní energie. I do pozdějších let si zachovala dívčí půvab. Nikdy na něj ale nespoléhala a všechny role promyslela do nejmenšího detailu. Její herecký projev měl přesnou rovnováhu rozumu a citu.

Hrála téměř všechny mladé hrdinky v repertoáru 60.let: Alena v Majitelech klíčů, Líza ve Hře lásky a náhody, Fenisa v Chytré milence, Rosalinda v Jak se vám líbí, Hanička v Lucerně,  Sofie v Platonovovi, Královna Žofie v Janu Husovi, Dišperanda v Hrátkách s čertem. Jeviště opanovala svým přirozeným temperamentem a upřímností projevu a v neposlední řadě jevištní mluvou a smyslem pro verše. (Manon Lescaut v Nezvalově hře). Velkým osobním vkladem obdařila postavu Zuzany v Jeptišce. Její „Krásku“ v inscenaci na Krumlově obdivoval František Hrubín, autor hry „Kráska a zvíře“.

Své herectví obhájila v postavách „zralých žen“ např. jako Roxana v Cyranovi, Máša v Rackovi, Sophie ve Hře o lásce a smrti, Soňa ve Strýčku Váňovi, Dorina v Tartuffovi, Hraběnka ve Figarově svatbě. Rozuměla si i s žánrem muzikálu: byla Goldou (Šumař na střeše), Hortensií (Řek Zorba), Slečnou Schneiderovou (Kabaret). V pozdějších letech Babičkou v Casonových hrách Stromy umírají vstoje a Bárka bez rybáře, Chůvou (Romeo a Julie), Šestákovou (Paličova dcera) a především Eržikou v Kočičí hře.

Řadu rolí vytvořila také v rozhlasových činohrách.



Kráska a zvíře / Otáčivé hlediště Český Krumlov / Věra Krpálková, Věra Papírková, Hana Bauerová / foto Bohuslava MaříkováKráska a zvíře / Otáčivé heldiště Český Krumlov / Hana Bauerová, Věra Papírková, Věra Krpálková / foto Bohuslava MaříkováKráska a zvíře / Otáčivé hlediště Český Krumlov / Milan Klásek, Věra Papírková / foto Bohuslava MaříkováTřetí zvonění / Věra Papírková, Růžena Nováková / foto Bohuslava MaříkováTřetí zvonění / Karel Soukup, Věra Papírková, Karel Knechtl / foto Bohuslava MaříkováTřetí zvonění / Věra Papírková, Růžena Nováková / foto Bohuslava MaříkováTřetí zvonění / Věra Papírková, Jiřina Petrů / foto Bohuslava MaříkováTřetí zvonění / Jiřina Petrů, Věra Papírková / foto Bohuslava Maříková