Vlasta Vilská

Vlasta Vilská  (2.5.1911 - 1984), vlastním jménem Wittlichová, provdaná Šeplavá (pod tímto jménem hrála ve 40. letech).

Jako sedmnáctiletá začínala v Tvrdkově divadelní  společnosti, ve které byl také její starší bratr Antonín Wittlich Vilský, následovala společnost J.Jaroška. V roce 1932-34 hrála v Č. Budějovicích, v letech 1934-36 byla členkou rodinné div.společnosti Dobrá opereta A.Wittlicha-Vilského ( všech sedm sourozenců okouzlilo jeviště.) Pak následovalo divadlo v Kladně (1936-38), Zájezdové divadlo v Brně (1938-39), v Č. Budějovicích (1940-42), kde  působil také její bratr Bedřich Vilský, výrazný herec a režisér. Prošla divadly v Pardubicích (1942-45), Plzni, ÚsteckoKarlovarskou zpěvohrou (1946-48), divadly v Opavě, Hořovicích a v roce 1952 se stala členkou Jihočeského divadla (až do r. 1972).

Zkušenosti z mnoha divadel ji vyhranily do jasného hereckého typu, kterému se říkalo „kominda“. Naplňovala to dávné označení mírou vrchovatou. Uměla zahrát nejabsurdnější komické situace bez zábran a rozpaků. Za výbuch smíchu v hledišti se proměnila i v klauna. Režiséra respektovala, i když občas přidala leccos ze své operetní praxe.

Byla temperamentní Kláskovou v Lucerně, Buškovou v Našich furiantech, Kordulou ve Strakonickém dudákovi, Palivcovou v operetě Dobrý voják Švejk a Baronkou Adelínou v Ptáčníkovi. Konverzační vtip uplatnila v Lady Brecknelové v komedii Jak je důležité míti Filipa či jako Paní z háje v  Talismanu. V Lásky hře osudné hrála Zerbinu, v Tartuffovi Paní Pernellovou, Tetu Růžu ve Svatbě jako řemen.