Vlasta Vilská

herečka / Činohra
 

/ Repertoár - archiv

19. 4. 1978
28. 1. 1975
1. 3. 1974
23. 11. 1973
16. 3. 1973
9. 5. 1971
14. 3. 1971
15. 3. 1970
18. 1. 1970
6. 11. 1969
18. 4. 1969
26. 1. 1969
28. 11. 1968
6. 7. 1968
31. 3. 1968
24. 1. 1968
11. 7. 1967
2. 4. 1967
5. 2. 1967
7. 7. 1966
30. 4. 1966
19. 2. 1966
11. 11. 1965
20. 9. 1965
5. 5. 1965
22. 11. 1964
20. 6. 1964
15. 5. 1964
8. 3. 1964
26. 1. 1964
12. 10. 1963
15. 6. 1963
8. 5. 1963
27. 1. 1963
25. 11. 1962
18. 11. 1962
16. 6. 1962
14. 4. 1962
23. 2. 1962
16. 9. 1961
17. 6. 1961
18. 12. 1960
1. 10. 1960
14. 5. 1960
31. 12. 1959
1. 3. 1959
12. 12. 1958
18. 10. 1958
22. 6. 1958
18. 1. 1958
6. 1. 1957
22. 10. 1955
13. 10. 1955
8. 6. 1955
21. 11. 1954
7. 11. 1954
3. 4. 1954
9. 12. 1953
15. 11. 1953
18. 10. 1953
27. 9. 1953
12. 4. 1953

Vlasta Vilská  (2.5.1911 - 1984), vlastním jménem Wittlichová, provdaná Šeplavá (pod tímto jménem hrála ve 40. letech).

Jako sedmnáctiletá začínala v Tvrdkově divadelní  společnosti, ve které byl také její starší bratr Antonín Wittlich Vilský, následovala společnost J.Jaroška. V roce 1932-34 hrála v Č. Budějovicích, v letech 1934-36 byla členkou rodinné div.společnosti Dobrá opereta A.Wittlicha-Vilského ( všech sedm sourozenců okouzlilo jeviště.) Pak následovalo divadlo v Kladně (1936-38), Zájezdové divadlo v Brně (1938-39), v Č. Budějovicích (1940-42), kde  působil také její bratr Bedřich Vilský, výrazný herec a režisér. Prošla divadly v Pardubicích (1942-45), Plzni, ÚsteckoKarlovarskou zpěvohrou (1946-48), divadly v Opavě, Hořovicích a v roce 1952 se stala členkou Jihočeského divadla (až do r. 1972).

Zkušenosti z mnoha divadel ji vyhranily do jasného hereckého typu, kterému se říkalo „kominda“. Naplňovala to dávné označení mírou vrchovatou. Uměla zahrát nejabsurdnější komické situace bez zábran a rozpaků. Za výbuch smíchu v hledišti se proměnila i v klauna. Režiséra respektovala, i když občas přidala leccos ze své operetní praxe.

Byla temperamentní Kláskovou v Lucerně, Buškovou v Našich furiantech, Kordulou ve Strakonickém dudákovi, Palivcovou v operetě Dobrý voják Švejk a Baronkou Adelínou v Ptáčníkovi. Konverzační vtip uplatnila v Lady Brecknelové v komedii Jak je důležité míti Filipa či jako Paní z háje v  Talismanu. V Lásky hře osudné hrála Zerbinu, v Tartuffovi Paní Pernellovou, Tetu Růžu ve Svatbě jako řemen.