Jan Dvořák

herec / Činohra
 

/ Repertoár - archiv

17. 12. 2021
29. 10. 2021
29. 9. 2021
24. 9. 2021
4. 7. 2021
18. 4. 2019
8. 3. 2019
14. 12. 2018
26. 10. 2018
6. 6. 2018
23. 2. 2018
22. 4. 2017
10. 2. 2017
11. 11. 2016
19. 2. 2016
18. 12. 2015
13. 11. 2015
11. 6. 2015
13. 5. 2015
3. 4. 2015
19. 2. 2015
16. 1. 2015
26. 9. 2014
8. 5. 2014
15. 3. 2014
25. 10. 2013
26. 6. 2013
6. 6. 2013
28. 3. 2013
23. 11. 2012
7. 6. 2012
20. 4. 2012
10. 3. 2012
13. 1. 2012
4. 11. 2011
25. 3. 2011
14. 1. 2011
8. 12. 2010
12. 11. 2010
4. 6. 2010
1. 4. 2010
12. 2. 2010
8. 1. 2010
23. 10. 2009
27. 2. 2009
19. 12. 2008
31. 10. 2008
6. 6. 2008
25. 4. 2008
1. 11. 2007
8. 6. 2007
13. 4. 2007
23. 2. 2007
22. 12. 2006
9. 6. 2006
19. 5. 2006
24. 3. 2006
22. 12. 2005
28. 10. 2005
17. 6. 2005
8. 4. 2005
17. 12. 2004
5. 11. 2004
11. 6. 2004
30. 4. 2004
13. 2. 2004
19. 12. 2003
31. 10. 2003
13. 6. 2003
28. 2. 2003
21. 12. 2002
1. 11. 2002
3. 5. 2002
30. 11. 2001
19. 10. 2001
15. 6. 2001
19. 1. 2001
22. 12. 2000
3. 11. 2000
2. 6. 2000
7. 8. 1999
14. 5. 1999
4. 12. 1998
16. 10. 1998
5. 6. 1998
17. 4. 1998
21. 3. 1998
6. 2. 1998
16. 5. 1997
28. 3. 1997
23. 1. 1997
15. 11. 1996
27. 9. 1996
30. 3. 1996
24. 11. 1995
10. 11. 1995
2. 6. 1995
7. 4. 1995
24. 2. 1995
6. 1. 1995
11. 11. 1994
1. 7. 1994
20. 5. 1994
11. 3. 1994
28. 1. 1994
29. 10. 1993
21. 5. 1993
2. 4. 1993
22. 1. 1993
20. 11. 1992
25. 9. 1992
7. 6. 1992
15. 5. 1992
7. 2. 1992
17. 12. 1991
29. 11. 1991
7. 6. 1991
13. 4. 1991
22. 3. 1991
1. 2. 1991
9. 11. 1990
14. 9. 1990
6. 9. 1990
2. 2. 1990
17. 11. 1989
22. 10. 1989
6. 5. 1989
17. 3. 1989
27. 1. 1989
18. 11. 1988
1. 7. 1988
27. 5. 1988
18. 3. 1988
29. 1. 1988
27. 11. 1987
16. 1. 1987
21. 11. 1986
30. 5. 1986
18. 4. 1986
14. 2. 1986
8. 11. 1985
31. 5. 1985
11. 1. 1985
1. 12. 1984
16. 11. 1984
13. 4. 1984
11. 11. 1983
3. 6. 1983
9. 4. 1983
14. 1. 1983
12. 11. 1982
5. 2. 1982
20. 11. 1981
3. 6. 1981
17. 4. 1981
13. 2. 1981
30. 1. 1981
4. 12. 1980
21. 11. 1980
16. 3. 1979
5. 1. 1979
20. 10. 1978
Jan Dvořák / Z médií
Plakát k představení
foto / Petr Hasal, design / Marek Vácha
Deník
8.1.2010
Deník
9. 12. 2016
Deník
20. 5. 2016
Deník
14. 5. 2015
i-divadlo.cz
12.3.2015
Kulturne.com
12.3.2015
Deník.cz
12.3.2015
Deník
12.3.2015
MF dnes
10. 5. 2017
Deník
1. 7. 2017
MF dnes
25. 6. 2018
idnes.cz
30. 6. 2018
Rozhlas.cz
2. 1. 2019
Deník.cz
7. 5. 2019
Jihoceskate-
levize.cz
7. 5. 2019
Zakultu-
rou.cz
28. 5. 2019
MF dnes
15. 11. 2019
MF dnes
12.3.2015
Deník.cz
5. 6. 2014
MF dnes
7.1.2010
Právo
8.1.2010
Deník
16. 1. 2012
Deník
25. 1. 2012
MF dnes
7. 2. 2012
Nejlepsiadre-
sa.cz
11. 1. 2012
Deník
28. 4. 2012
Deník
4. 5. 2012
Deník
13. 8. 2012
Deník
23. 11. 2012
MF dnes
26. 11. 2012
Deník
23. 4. 2013
MF dnes
24. 10. 2013
Deník
5. 6. 2014
Deník
6.6.2014
Deník
6.6.2014
5plus2
29. 11. 2019

Jan Dvořák se narodil v Praze v roce 1957 ve znamení kozoroha. Do sedmi let vyrůstal v Týně nad Vltavou. Odtud pozitivní vztah k jižním Čechám. Během školní docházky navštěvoval dramatický kroužek vedený Oldřichem Lukešem, členem činohry Divadla na Vinohradech. Přihlásil se ke studiu na Státní konzervatoři v Praze na hudebně-dramatické oddělení. Nebyl přijat pro neznalost základů hudební teorie. Rok chodil do gymnázia Budějovická a pak byl přijat rovnou do druhého ročníku. Zásadním profesorem byl Dalimil Klapka, který ho učil hereckým základům. Dále Jiří Vala, Václav Hudeček, Rudolf Pellar, Pavel Šmok, Oto Šimánek, Luboš Pistorius a mnoho dalších. Absolvoval v roce 1978 a po hostování v Divadle pracujících v Mostě přijal angažmá v  Jihočeském divadle. Do dnešního dne zde nastudoval sto padesát inscenací, výrazná byla spolupráce zejména s režiséry  Milanem Friedrichem, Martinem Glaserem, Jaromírem Janečkem, Janem Kačerem, Jiřím Menzelem, Petrem Zelenkou, a to zdaleka nejsou zmíněni všichni, kdo ho  nějakým způsobem ovlivnili a posunuli.

Je již 36 let ženatý a má dvě dospělé děti, (které se neživí herectvím) a jednu vnučku. Rád hraje na kytaru a jezdí na motorce. Platí též za slušného zedníka.



Jan Dvořák / program
Pátek
29. 10. 2021
19:00 Návrat Krále Šumavy Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Středa
3. 11. 2021
19:00 Selský baroko Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Pátek
5. 11. 2021
19:00 Café Groll Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Sobota
6. 11. 2021
17:00 Café Groll Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Středa
10. 11. 2021
19:00 Selský baroko Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Sobota
13. 11. 2021
19:00 Návrat Krále Šumavy Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Pondělí
22. 11. 2021
19:00 Ďáblův sluha Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Pátek
26. 11. 2021
19:00 Návrat Krále Šumavy Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Sobota
27. 11. 2021
19:00 Saturnin Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Čtvrtek
2. 12. 2021
19:00 Café Groll Budova Jihočeského divadla
Pátek
3. 12. 2021
19:00 Café Groll Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Neděle
5. 12. 2021
17:00 Café Groll Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Pátek
17. 12. 2021
19:00 Marie a Magdaleny Budova Jihočeského divadla
Pondělí
20. 12. 2021
19:00 Marie a Magdaleny Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Úterý
21. 12. 2021
19:00 Návrat Krále Šumavy Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Pondělí
27. 12. 2021
19:00 Selský baroko Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Úterý
28. 12. 2021
19:00 Café Groll Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Středa
29. 12. 2021
19:00 Ďáblův sluha Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Čtvrtek
30. 12. 2021
19:00 Saturnin Budova Jihočeského divadla Rezervovat
Čtvrtek
23. 6. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Pátek
24. 6. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Sobota
25. 6. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Neděle
26. 6. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Úterý
28. 6. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Středa
29. 6. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Čtvrtek
30. 6. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Pátek
1. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Sobota
2. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Neděle
3. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Úterý
5. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Středa
6. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Čtvrtek
7. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Pátek
8. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Sobota
9. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Neděle
10. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Úterý
12. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Středa
13. 7. 2022
21:30 Pes baskervillský Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Úterý
19. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Středa
20. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Čtvrtek
21. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Pátek
22. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Sobota
23. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Neděle
24. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Úterý
26. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Středa
27. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Čtvrtek
28. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Pátek
29. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Sobota
30. 7. 2022
21:30 Da Vinci Otáčivé hlediště Český Krumlov Rezervovat
Robin Hood / Otáčivé hlediště Český Krumlov / Martin Hruška, Ondřej Veselý, Pavel Oubram, Jan Dvořák, Václav Vodička / foto Petr Neubert 2008Kupec benátský / Jan Dvořák / fotografie Petr NeubertDa Vinci / Pepa Honzík, Jan Dvořák / Foto Hynek GlosRybí krev / Kamila Janovičová, Jan Dvořák / foto Alexandr HudečekRybí krev / Jan Dvořák, Jakub Koudela / foto Alexandr HudečekĎáblův sluha / P. Oubram, J. Dvořák, V. Hlaváčková, T. Kobr / foto Alexandr HudečekPokoušení / Jan Dvořák / foto Alexandr HudečekElity / Tomáš Kobr, Jan Dvořák / foto Alexandr Hudeček Elity / Václav Švarc, Jan Dvořák / Foto Alexandr Hudeček Dracula / Tomáš Drápela, Jan Dvořák / foto Petr NeubertDracula / Václav Švarc, Jan Dvořák / foto Petr NeubertDracula / Otáčivé hlediště Český Krumlov / Pavel Oubram, Jan Dvořák, Ondřej Veselý, Tomáš Drápela  / foto Petr NeubertPane, vy jste vdova! / Teresa Branna, Jan Dvořák, René Šmotek, Věra Hlaváčková / foto Petr NeubertPane, vy jste vdova! / Jakub Urbánek, Jan Dvořák, Kamila Janovičová, Věra Hlaváčková, Teresa Branna / foto Petr NeubertDon Juan / Tomáš Havlínek, Jan Dvořák, Tomáš Drápela / foto Petr NeubertKati / Martin Hruška, Pavel Oubram, Ondřej Veselý, Jan Dvořák / foto Petr Neubert
Více...
Jan Dvořák / Z vašich ohlasů

Zpívám, tedy jsem, 6. 5. 2016

Dobrý den, dubnové představení Zpívám tedy jsem /19.4./ s chansony bylo opět velmi vydařené. Moc děkuji za krásný zážitek. Pan Dvořák a Teresa Branna mě pobavili a Markéta Vejdovcová okouzlila krásným zpěvem i krásnou zlatavou róbou. Pan Untermüller opět perfektní průvodce celým večerem. Už se těším na květnové představení s muzikálovými hity. Děkuje a zdraví
Hanka

Shakespeare v Hollywoodu, 28. 4. 2016

Očima přísného divadelního kritika jsou tyhle Ludwigovy postmoderní námluvy s renesančním klasikem nepochybně záležitostí bez vyšších uměleckých ambic. Hře sice nechybí určitá míra sofistikovanosti – narážky na texty z různých Shakespearových her, tíživé téma umělecké nesvobody zprostředkované postavou Maxe Reinhardta nebo mixování reálných a imaginárních figur. Divák se nicméně může spolehlivě bavit i bez hlubších znalostí jak Shakespeara, tak detailů a jmen ze "zlaté éry Hollywoodu". Je to ale nutně na škodu kvalitě hry? Myslím, že v tomto případě ne – inscenace pro mě totiž bez problémů naplňuje kategorii oddychové komedie, která si zcela vědomě neklade vyšší cíle, ale zároveň neupadá do prvoplánové podbízivosti. "Atraktivní balení" hře zajišťují sevřená scéna nahrávající stylizaci do prostředí hollywoodských ateliérů, Fikejzova dobově padnoucí hudba a především (chtělo by se říct už tradičně) skvělé Kyptovy kostýmy. Oceňovat výkony herců znamená  pouštět se do vypisování telefonního seznamu, protože každý z nich dokázal své postavě "vybojovat" alespoň jeden úsměv vzbuzující výstup a zároveň se vyvarovat přílišného tlačení na pilu a přehrávání (snad tomuto riziku nepodlehnou ani při dalších reprízách). Jiří Untermüller jako obávaný Will Hays v průběhu děje velmi vyváženě přepíná výrazový projev mezi striktním a sarkastickým úředníkem a neodolatelně narcistním blouznivcem. Hlasově a vizuálně "čtyřjediný" Jan Dvořák suverénně zvládá nejen "chodící klišé" Jacka Warnera, ale i tři jeho bratry, jejichž telefonické rozmluvy mají patřičnou šťávu. René Šmotek, jehož postava má jako jediná i hlubší tragický nádech, úspornými gesty a lehkým akcentem sympaticky vykresluje Reinhardta jako skeptického, humorem vyzbrojeného Evropana uprostřed hollywoodské povrchnosti. Nastavenou retro-stylizaci hry dokonale ctí a výrazově naplňuje trio dámských postav: Olivie v křehce přirozeném podání Terezy Vítů, "vzorová" naivka Dany Verzichové i novinářka Jaroslavy Červenkové přesvědčivě zprostředkovávající nablýskanost i rutinu "velkého světa" filmu. Jednoznačnými králi představení jsou nicméně představitelé ústřední, perfektně sehrané dvojice. Viktor Limr si jako Oberon pohrává s tónem hlasu při každé své replice a jeho přesně dávkovaná ironie, gesta a smysl pro timing jsou naprosto vynikající. Tomáš Havlínek má energii a uvolněnost, které k postavě Puka nezbytně patří, a znovu prokazuje jednoznačný a přirozený komediální talent, který by mohl do budoucna s přehledem zužitkovat i v "opravdovém" Shakespearovi. Je zkrátka fajn vidět soubor činohry zas jednou v sehrané formě a v kusu, který by si snad mohl získat dlouhodobější zájem diváků. Díky za to.
Michal

Pryč z Mullingaru, 25. 1. 2016

Představení se mi líbilo. Příběh zasazený do staré zemědělské usedlosti, výkony herců-zejména Jana Dvořáka a Lenky Krčkové. Vážné téma, s prvky humoru i překvapivá pointa. Díky.
Oldřich Spálovský

Pohani, 22. 4. 2015

Musím pochválit dramaturgii za výběr her pro novou scénu Na půdě. Všechny tři kusy jsou přínosem a jsou skvěle zrežírovány a výkony některých herců jsou v tomto prostoru překvapivé. P. Dvořák, T. Vítů, J. Červenková... Největším zážitkem pro mě byl výkon p. Bambasové, kterou bych (kdybych neseděl tak blízko) vůbec nepoznal. Neuvěřitelná proměna a křehké herectví z této "šelmy" vytvořilo nejzajímavější hereckou studii a přesvědčilo mě opět o kvalitách této naší stálice. Přeji divadlu i nové scéně další úspěšné a zajímavé tituly.
Pavel Kolář

Robin Hood, 28. 8. 2012

Souhlasím s předešlými, nejlepší představení, které jsme na otáčivém hledišti viděli. Ondřej Veselý a jeho "kolegové" z Sherwoodu měli opravdu náročné role - jízda na koni, šerm, zvládli to skvěle, radost se dívat. Jan Dvořák jako mnich byl opravdu úžasný, bavil celé publikum. Kostýmy, výprava, hudba - nádhera. Prostředí otáčivého hlediště je nezapomenutelné, okouzlující, zvlášť když stromy prosvítá měsíc. Jsme plni dojmů, nejlépe investované peníze za divadlo za poslendí dobu. Kdo ještě neviděl, chvátejte, stojí to za to!
Lucie

Fuk, 30. 3. 2012

Herecké výkony, kostýmy a kulisy perfektní, ale hra sama o sobě mě velmi zklamala, zasmála jsem se asi dvakrát. Ač nejsem feministka, jediná žena ve hře- prostitutka mě opravdu nenadchla a představa otce oslněného výkonem nahé dcery mi též na klidu nepřidala. Navíc (zaplaťpánbu!) nemám ve svém okolí žádného muže, který by odpovídal byť jedinému archetypu prezentovanému ve hře, takže nemůžu posoudit, jak moc může být příběh reálný. Ovšem kamarádů, kteří v poslední chvíli podrazí, je všude dost a dost, za přesvědčivé ztvárnění jednoho z nich musím panu Dvořákovi tleskat. Jinak bych ale hru nedoporučila.
Simona Sterbová

Fuk, 13. 2. 2012

Na hru Fuk jsem se těšil především díky osobě Petra Zelenky, který se svou divadelně-filmovou tvorbou stabilně drží v mém "Top 5" českých režisérů, a díky lákavému hereckému obsazení. Jsem tím pádem moc rád, že moje očekávání nebyla včera večer zklamána. Těžko vyzdvihovat konkrétní složku představení, protože všechny tvoří podle mého názoru vyvážený celek, který drží pohromadě, nenudí a zároveň nabízí něco víc než jen ryze oddychovou komediální záležitost. Jednoduchá, čistá a funkční scéna i kostýmy hru pevně ukotvují v současnosti, hudba nerušivě podtrhuje vývoj a postupnou gradaci děje a přesazení celé hry do českého prostředí se myslím, včetně titulního názvu, povedlo dokonale. Velmi oceňuji pojetí prvního a posledního výjevu: kontrastní střih důstojně vážné hudby a milostné scény svou nečekaností člověka okamžitě vtáhne do děje – pro mě coby diváka ideální entrée. Závěrečná scéna "zátiší s vanou a Sýkorou" je rovněž překvapivá a zároveň ohromně působivá - jediná proměna scénického řešení tak přichází až na samém konci, nicméně stojí za to. Text hry je sám o sobě silný, chytrý a vtipný, dialogy dostatečně odkrývají předchozí osudy, povahy a motivace jednotlivých postav. Fuk díky tomu neklouže po povrchu, postavy nejsou jednorozměrné figurky, ale plnokrevní lidé, kteří jsou navíc – a to je nakonec to nejpodstatnější – skvěle zahraní. Všech pět hereckých výkonů je kvalitou v příjemné rovnováze. Zdeňka Kupku a Ondřeje Volejníka mám už dlouho zařazené jako herce, kteří snad ani špatně hrát neumí, což mi Fuk jen potvrdil. Energičtí a přitom přesní v gestech i dikci, vtipní, ale bez přehrávání. Poctivý výkon Martina Hrušky si zařazuji mezi jeho lidsky sympatické (byť chybující) postavy (Bůh masakru, Utěšitel, Osiřelý západ). Potěšilo mě už samo civilní a životné ztvárnění postavy homosexuála, který v české filmu a často i divadle zpravidla funguje jen jako rádobyvtipná, herecky přepálená postavička. Určitým překvapením byl pro mě Jan Dvořák, o jehož komediálním talentu a schopnosti vytvořit i z malé role nepřehlédnutelnou postavu nepochybuji. Právě díky Fuku ale po delší době dokazuje (pokud nepočítám výraznou úlohu v celkově skvostných Petrolejových lampách), že s přehledem zvládá i roli hlavní. Jeho Jarda mi vlastně z celé čtveřice přátel připadal nejzajímavější díky tomu, jak obratně kombinuje ironii, sebelítost, bezradnost, upřímné city i sobeckou vypočítavost, přičemž v komické i vážné rovině je jeho výkon bez problémů uvěřitelný. To ostatně platí pro všechny postavy – žádná není černobílá, každá má v sobě vlastnosti, které vzbuzují divákovy sympatie, i ty, které ho odpuzují. Je Petr spíš citlivý milovník umění nebo rezignovaný a osamělý člověk ? Je Jarda neschopný kariérista nebo milující „táta od rodiny“ ? Je Tom energický a obětavý právník nebo nezodpovědný a ztroskotanec a závislák? Je Martin povrchní macho nebo umělec důsledně jdoucí vlastní nekonvenční cestou ? Tak či onak všichni nakonec selhávají ve snaze obnovit zašlé přátelství a zůstávají v zajetí svých vlastních zájmů. Výkon Teresy Branné zasluhuje vzhledem k charakteru její dvojrole poklonu už jen za odvahu, nicméně je dobře, že erotika nebo vulgarismy nejsou ve Fuku samoúčelné. Laura i holandská eskortka (díky níž si Fuk i v české úpravě zachovává pouto se zemí původu) odhalují slabiny mužských postav a jsou proto pro hru zásadně potřebné. Můj celkový dojem z Fuku je natolik pozitivní, že se mi vlastně ani nechce hledat v něm chyby. Těch několik drobných hereckých zaváhání lze velmi snadno odmáznout ve prospěch sladěného celku, ve kterém se vyrovnané herecké výkony navzájem neruší, ale násobí. Sečteno a podtrženo: děkuji a tleskám !
Michal

Fuk, 25. 1. 2012

První část příběhu mi z pohledu diváka přinesla mnoho brilantního situačního vtipu, kterému ale trochu došel dech po přestávce. I zpětně, když se odhalí velké finále příběhu, ho postrádám. Druhá polovina hry byla o poznání schematičtější. Konec sice strhující opravdu byl, jak tu poznamenala jedna divačka, ale to, co mu předcházelo – a teď mám na mysli poněkud rozvleklé otálení s přiznáním špatné zprávy – mě dost nebavilo. Herecké výkony jsou nicméně perfektní a vyrovnané, celá pětice herců a hlavně režisér Petr Zelenka vystavěli příběh, kterému přeji na programu Jihočeského divadla dlouhý život.
David Zabilka

Fuk, 25. 1. 2012

Zatím nejpůsobivější a nejsilnější představení činohry JD, které jsem zde viděla. Výkony všech představitelů, zejména Jana Dvořáka a Ondry Volejníka, ale vlastně i Martina Hrušky a Zdeňka Kupky, fantastické!! A Teresu Brannou bylo moc fajn vidět zase trochu v odlišné a jinak výrazové roli. Děkuji Jihočeskému divadlu za to, že k nám přivedli Petra Zelenku a s ním i tuto inscenaci.
Jana

Testosteron, 18. 2. 2011

Včerejší představení Testosteron se mi moc líbilo. Byla to sranda a fakt jsem se pobavila. Možná se mi první část zdála trochu rozpačitá, ale druhá byla naprosto skvělá. A nejlepší byl pan Dvořák, ten doslova válel :-)
Helča

Vážení návštěvníci webových stránek Jihočeského divadla, upozorňujeme, že anonymní ohlasy a ohlasy obsahující vulgarismy nebudou na našich stránkách zveřejňovány!

Jméno a příjmení:

Kontakt:

Ohlas:

Kontrola proti robotům: Součet 146 + 9 je: