Jiří Císler

Jiří Císler (4.2.1928 – 17.4.2004) prožil dětství v Č. Budějovicích, vystudoval obchodní akademii, učil se hrát na housle a v roce 1947 se stal  členem orchestru Jihočeského divadla. Shodou šťastných náhod být ve správný čas na správném místě – režisér Miroslav Macháček hledal představitele Orfea pro inscenaci  Offenbachovy operety (1954). Jak říkal, nechtěl zpěváka s namydlenými provázky místo strun a za jevištěm opravdového houslistu. Risknul to a obsadil houslistu Císlera. Ten hrál skvěle na housle, dobře zpíval a zvládl roli i perfektně herecky. Jeho kariéra stoupala závratně.  V činohrách (Ťulenin v Mladé gardě, Perdican v Mussetově komedii Se srdcem divno hrát, Srpoš v Hadriánu z Římsů, Zajíček v Lucerně), operetách (Alfred v Netopýru) i operách (Triquet v Evženu Oněginovi). Vaška v Prodané nevěstě hrál i zpíval opravdu neobvykle. Dirigenty šokoval svým absolutním sluchem a tím, že se na ně nikdy nedíval. Nezapomenutelný herecký, ale i sportovní výkon podal jako Puk ve Snu noci svatojánské na Krumlově (1960), kde létal na laně nad hlavami diváků. Hrál vždy s velkým nasazením; dokázal diváky rozesmát i rozplakat. Herci na něho vzpomínali jako na výborného kolegu, ale i jako na provokujícího partnera: „Drobný človíček s velkou duší a neuvěřitelnou fantazií“. Začal také režírovat (Těžká Barbora v r. 1960) a skládat scénickou hudbu.

V 60. letech odešel do Divadla na Fidlovačce, režíroval v Semaforu slavnou Kytici, jeho nepokojná krev ho zavedla do divadla v Pardubicích, Mladé Boleslavi, Ústí nad Labem (Kladivadlo). Vrátil se do Prahy, kde hrál v Ateliéru s Josefem Dvořákem, Činoherním klubu, Semaforu. Často daboval, hrál ve filmu (Návštěvníci, Jak svět přichází o básníky), v televizi vytvářel s Luďkem Nekudou pořad Sešlost a účinkoval ve Studiu Kamarád pro děti. V roce 1990 byl zakladatelem První české soukromé divadelní společnosti a principálem Hravého divadla.

Ve Wikipedii je charakterizován: herec, komik, režisér, hudebník, dramatik, klaun, legendární bavič a mistr sarkasmu.