Jaroslava Červenková

65% Režisérka hru inscenovala kdysi v DnV. Vstoupila tak podruhé do téže řeky a dle mého názoru se jedná o návrat vydařený. Hře, respektive nové inscenaci, napomohlo menší jeviště JD, v němž se vztahy mezi postavami i prožívané situace zintenzivněly, což přineslo i více humoru. Herecky mě oslovili R. Šmotek a T. Havlínek. Z inscenace překvapivě vystupují i dvě ženské postavy - Lydie v podání D. Verzichové, jež s citem pro míru ztvárnila prototyp přihlouplé subrety, a Louella Parsonsová, v níž J. Červenková vytvořila nepřehlédnutelnou osobnost jízlivé novinářky komentující společenské dění.

Očima přísného divadelního kritika jsou tyhle Ludwigovy postmoderní námluvy s renesančním klasikem nepochybně záležitostí bez vyšších uměleckých ambic. Hře sice nechybí určitá míra sofistikovanosti – narážky na texty z různých Shakespearových her, tíživé téma umělecké nesvobody zprostředkované postavou Maxe Reinhardta nebo mixování reálných a imaginárních figur. Divák se nicméně může spolehlivě bavit i bez hlubších znalostí jak Shakespeara, tak detailů a jmen ze "zlaté éry Hollywoodu". Je to ale nutně na škodu kvalitě hry? Myslím, že v tomto případě ne – inscenace pro mě totiž bez problémů naplňuje kategorii oddychové komedie, která si zcela vědomě neklade vyšší cíle, ale zároveň neupadá do prvoplánové podbízivosti. "Atraktivní balení" hře zajišťují sevřená scéna nahrávající stylizaci do prostředí hollywoodských ateliérů, Fikejzova dobově padnoucí hudba a především (chtělo by se říct už tradičně) skvělé Kyptovy kostýmy. Oceňovat výkony herců znamená  pouštět se do vypisování telefonního seznamu, protože každý z nich dokázal své postavě "vybojovat" alespoň jeden úsměv vzbuzující výstup a zároveň se vyvarovat přílišného tlačení na pilu a přehrávání (snad tomuto riziku nepodlehnou ani při dalších reprízách). Jiří Untermüller jako obávaný Will Hays v průběhu děje velmi vyváženě přepíná výrazový projev mezi striktním a sarkastickým úředníkem a neodolatelně narcistním blouznivcem. Hlasově a vizuálně "čtyřjediný" Jan Dvořák suverénně zvládá nejen "chodící klišé" Jacka Warnera, ale i tři jeho bratry, jejichž telefonické rozmluvy mají patřičnou šťávu. René Šmotek, jehož postava má jako jediná i hlubší tragický nádech, úspornými gesty a lehkým akcentem sympaticky vykresluje Reinhardta jako skeptického, humorem vyzbrojeného Evropana uprostřed hollywoodské povrchnosti. Nastavenou retro-stylizaci hry dokonale ctí a výrazově naplňuje trio dámských postav: Olivie v křehce přirozeném podání Terezy Vítů, "vzorová" naivka Dany Verzichové i novinářka Jaroslavy Červenkové přesvědčivě zprostředkovávající nablýskanost i rutinu "velkého světa" filmu. Jednoznačnými králi představení jsou nicméně představitelé ústřední, perfektně sehrané dvojice. Viktor Limr si jako Oberon pohrává s tónem hlasu při každé své replice a jeho přesně dávkovaná ironie, gesta a smysl pro timing jsou naprosto vynikající. Tomáš Havlínek má energii a uvolněnost, které k postavě Puka nezbytně patří, a znovu prokazuje jednoznačný a přirozený komediální talent, který by mohl do budoucna s přehledem zužitkovat i v "opravdovém" Shakespearovi. Je zkrátka fajn vidět soubor činohry zas jednou v sehrané formě a v kusu, který by si snad mohl získat dlouhodobější zájem diváků. Díky za to.

Nádherné, i když smutné. Paní Červenková a téma hry dokázaly, že jsem přestala vnímat okolí, hra mě dokonale pohltila. Na konci představení se paní Červenkové dostalo zaslouženého potlesku ve stoje. Děkuji paní Červenkvá.

Musím pochválit dramaturgii za výběr her pro novou scénu Na půdě. Všechny tři kusy jsou přínosem a jsou skvěle zrežírovány a výkony některých herců jsou v tomto prostoru překvapivé. P. Dvořák, T. Vítů, J. Červenková... Největším zážitkem pro mě byl výkon p. Bambasové, kterou bych (kdybych neseděl tak blízko) vůbec nepoznal. Neuvěřitelná proměna a křehké herectví z této "šelmy" vytvořilo nejzajímavější hereckou studii a přesvědčilo mě opět o kvalitách této naší stálice. Přeji divadlu i nové scéně další úspěšné a zajímavé tituly.

Paní Červenková, jste úžasná! Děkuji za krásné představení, i když pro mě vůbec ne lehké a veselé.

Herecký koncert paní Červenkové. Podařilo se jí vtáhnout do děje a nepustit kohokoli k jiným myšlenkám až do konce představení. Obdivuji, že absolutně bez jakékoli nápomoci publika (smích, tleskání, které v tomto tématu nelze praktikovat) všechno ukočírovala po celou dobu. Jediné, co bych vytkl, je místy přehnaně do očí bijící osvětlení a nedýchatelný vzduch v hledišti. P.Červenková se po skončení zaslouženě 5x vracela na jeviště aplaudující nové scény Na Půdě.

Dobrá volba v obsazení J. Červenkové. Herečka dokázala obsáhnout širokou škálu životních postojů Dory a jemně vymodelovat možné pocity dcery žijící ve stínu své matky B. Němcové. Červenková má dar udržet diváka po celou dobu monologického vyprávěni v pozornosti, přesto bylo znát, že postavu ještě nemá zcela osahanou. Dělaly jí menší problémy přechody mezi jednotlivými pasážemi, k čemuž jí nenapomáhala ani režie. Některé předěly tak působily nepřirozeně, přitom by stačilo málo - více používat scénické hudby či mírných zaváhání a pohledů ztvárňované figury. Inscenace do repertoáru JD patří.

"Mikrofon ji má rád" - má, to můžu potvrdit nejen jako posluchač Čro Č. Budějovice i bývalý zvukař JD a nyní velmi častý návštěvních veškerých divadelních produkcí JD. Tak jako Praha má svoji p. Hazdrovou - Kopeckou /viz. vysílání ČT1 - Z metropole/, tak my v metropoli jižních Čech Českých Budějovicích pokud sedneme do MHD slyšíme z reproduktorů autobusů, trolejbusů naši Jarušku - čerstvou držitelku Thálie za rozhlasové herectví paní Jaroslavu Červenkovou.

Nebývá zvykem, aby mělo oblastní divadlo na repertoáru na domovské scéně inscenaci 3 roky. Pokud usednete do hlediště historické budovy a sextet činoherců rozehraje party, které velmi vtipně rozepsala irská autorka Liz Lochhead, pod taktovkou Jany Kališové je Vám během pár desítek minut jasno. Inscenace je prostě dokonalá . Jsem moc rád, za celou moji rodinu (4), že jsem zvolil tuto inscenaci. Velký dík celému sextetu: p. Věra Hlaváčková, Bibiana Šimonová, Jaruška Červenková a pánové Hruška,Veselý a zejména neskutečný Zdeněk Kupka. Ovace do posledního místa zaplněného sálu byly zcela na místě.

Dobrý den, z pondělní reprízy představení Komunismus jsem byl nadšen. Připomněl mi - že nic není doopravdy jak vypadá. Je to jako výborný český film Občanský průkaz - jen na divadle... Všichni herci výborní! Roman Nevěčný, Jarka Červenková, Martin Hruška, Petr Šporcl i Václav Liška! Tleskám ve stoje!