La traviata, 26. 10. 2017
La traviata. Ztracená, která se v dnešním operním světě neztratí. Další představení, které svým netradičním režijním uchopením boří konzervativní představy o provádění tohoto díla. Zdánlivě jednoduchá až sterilní scéna otevírá prostor k hmatatelnosti všech přítomných emocí. Nadčasová Verdiho hudba, měkce znějící orchestr s vynikající dechovou sekcí a solidní pěvecké výkony sólistů na jevišti. Zejména Germont Alexandra Beně i Svatopluka Sema a též Violetta Marie Fajtové snesou možná až evropská měřítka. Třikrát bravo ! Scéně dominující vana evokující vězení, ostrov niterných jistot či symbol očisty všeho, tedy i citů ve kterých lze se koupat i utonout. Hra rafinovaných symbolů, dokonalé svícení scény a precizní výkony vedlejších postav a sboristů nenechávají diváka chladným. Přesně odměřovaným tempem vše spěje do smutného finále. Smrt je všudypřítomná a tak jako i v našich životech, bere předčasně a to i tehdy, když vysvobozuje z utrpení. Ještě chvíli pro lásku chtěl by vyprosit si každý. Českobudějovická La traviata je cituplným a žádoucím vytržením z dnešní hektické doby, která spoustu lidí nutí opravdové emoce spíše skrývat. Z tohoto představení si jich vnímavý divák může odnést tolik, kolik jen unese a dost možná, že alespoň na chvíli je posílen hledět na současný svět jinýma očima. Citlivěji, srdcem. Bylo to silné a krásné, děkuji všem ! Mohu jenom doporučit. Opakování žádoucí, citlivější nezapomenou kapesníky!.
Jaroslav Strnad
La traviata, 25. 10. 2017
La traviata 23.10. / Představení určitě nadprůměrné se skvostnou Verdiho hudbou. Scéna jednoduchá, nadčasová, určitě zajímavá. Přiznám se, že jsem nepochopil záměr s vanou (asi jsem jediný), spíše bych tam viděl nějaký krásný divan, ale to by asi bylo příliš tuctové. Účinkující vynikající, ale obzvlášť vynikající výkon předvedl pan Svatopluk Sem. Určitě doporučuji navštívit tuto operu
Pavel Lukš
Don Giovanni (2010) / Otáčivé hlediště, 24. 8. 2011
Režijně velmi dobře zvládnuté představení (aneb opera se dá dělat i jinak než v tradičně "sucharském" pojetí). Viděli jsme představení 21.8.2011 a musím velmi pochválit zejm. Erica Jordana (v roli Leporella), který nejenže podal nádherný pěvecký výkon, navíc však předvedl i svůj komediální talent. Herecké umění (kromě bezchybného zpěvu) předvedla i Věra Likérová (Zerlina). Bezchybný koncert předvedli i Svatopluk Sem (Don Giovanni), Fernando Portari (Don Ottavio) a David Szendiuch (Masetto). Bohužel jinak bezchybnou podívanou zkazily představitelky Donny Anny (Simona Procházková) a Donny Elvíry (Miroslava Veselá) - zvuky, které po většinu představení vyluzovaly, se ani při troše dobré vůle nemohou nazvat zpěvem a například trojzpěv s Donem Ottaviem doslova rval uši. I přesto však představení bylo krásným zážitkem.
Jana
Don Giovanni, 25. 3. 2011
Jsem naprosto nadšená z Dona Giovanniho!! Ta výprava, kostýmy, kulisy a vůbec všechno:-). Připadala jsem si jak v krumlovském barokním divadle. Jsem vážně uplně unešená. Hodně mě nadchla Jana Kačírková, po dlouhé době jsem ráda viděla skvělého Svatopluka Sema a nejlepší byl Leporello. Zpívali všichni úžasně, a hlavně ta italština, ta zní :-). A celkově to asi byla nejlépe ztvárněná opera co jsem viděla. Děkuji.
Markéta
Don Giovanni, 19. 10. 2010
Don Giovanni - bravo, bravo, bravo. Nádherná výprava, vynikající pěvecké výkony, bezvadná režie a Mozartova hudba !!! O této opeře lze mluvit jen v superlativech.
Při áriích paní Kačírkové, pana Sema, pana Voráčka a pana Horáka až mrazí v zádech.
Znovu Vám všem ve stoje tleskám, stejně jako při pondělním představení. Pokud mi to čas dovolí, půjdu příběh Dona Giovanniho prožít znovu. Děkuji za opravdu skvostnou operu.
Veronika
Lest a láska, 23. 7. 2009
Viděla jsem operu jako vlastně záskok za Sílu osudu v Praze v březnu, takže jsem šla nepřipravena a se smíšenými pocity. Ale od začátku jsem se výtečně bavila a přitom musím ocenit i některé velice dobré pěvecké výkony, především v pánské části ansámblu - pan Klečka - ono to není jen tak zpívat a zároveň hrát, navíc komickou roli, a panu Klečkovi se to povedlo na výbornou! Pan Sem jako Masimo - krásný hlas, jistý, ohebný. A nakonec - pan Voráček - konečně jsem slyšela mladý tenor (v Praze je všem tenorům k šedesáti), velice nadějný hlas, vřelý, hezky zbarvený - a ještě je pan Voráček i hezký! Takže dávám maximum bodů a díky za dobrý režijní nápad!
Eva Veverková
Vážení návštěvníci webových stránek Jihočeského divadla, upozorňujeme, že anonymní ohlasy a ohlasy obsahující vulgarismy nebudou na našich stránkách zveřejňovány!